O srážecích reakcích mluvíme v těch případech, kdy se po reakci z roztoku vyloučí pevná látka, sraženina (precipitát, angl. precipitate). Původní homogenní systém – roztok – tedy přechází v heterogenní systém, ve kterém je ustavena heterogenní rovnováha. Předpokládejme, že sledujeme obecnou reakci, kde Mm+ a Xy– jsou hydratované ionty:



Jako reálný případ můžeme popsat třeba reakci chloridu vápenatého a uhličitanu sodného. Na začátku se jedná o dva homogenní systémy (dva roztoky). Po jejich smíchání dochází k vyloučení sraženiny. Děj můžeme popsat iontovou rovnicí:

Zápis lze následovně zjednodušit pouze pro složky poskytující sraženinu (sodné a uhličitanové ionty samozřejmě v roztoku zůstávají, ale srážení se nezúčastnily, tudíž je ani nemusíme do rovnice psát):


Pro kurz OACHI je důležité pamatovat si základní ve vodě nerozpustné sloučeniny a v případě jejich vzniku v reakci si uvědomit kvantitativní posun rovnováhy reakce směrem k produktům. Není na škodu se rozhlédnout kolem sebe a uvědomit si, jaké ve vodě nerozpustné sloučeniny můžeme běžně pozorovat v přírodě a vlastně obecně kolem nás. Těmito nerozpustnými sloučeninami jsou například.:

  • Uhličitany kovů alkalických zemin
    • CaCO3 (vápenec, mramor, křída), MgCO3 · CaCO3 (dolomit)
  • Sírany kovů alkalických zemin
    • CaSO4 (sádrovec, sádra)
    • BaSO4 (baryt) – jedna z nejméně rozpustných anorganických sloučenin vůbec. Právě z tohoto důvodu se používá jako kontrastní látka při RTG vyšetření zažívacího traktu. Ačkoliv jsou Ba2+(aq) ionty toxické, je BaSO4 díky své nerozpustnosti bezpečný a netoxický.
  • Halogenidy a sulfidy stříbra a olova
    • AgCl, AgBr, AgI, PbCl2, Ag2S, PbS
  • Všechny hydroxidy kromě hydroxidů prvků 1. skupiny,  některých z 2. skupiny a Tl(OH)
    • např. Fe(OH)2, Cu(OH)2, Al(OH)3, Pb(OH)2
(Ve 2. skupině je amfoterní Be(OH)2 ve vodě nerozpustný a Mg(OH)2 téměř nerozpustný,  rozpustnost ostatních hydroxidů skupiny je nízká a stoupá směrem k Ba(OH)2)
  • Oxidy mající amfoterní (BeO, Al2O3, ZnO, Cr2O3, SnO2, PbO) nebo acidobazicky inertní (PbO2, MnO2, TiO2, SiO2, Fe2O3) chování v roztoku. V praxi se často využívají jako barevné pigmenty, přičemž pigment sám o sobě není rozpustný v pojivu či rozpouštědlu, např. ve vodě – titanová běloba, manganová čerň, olovnatá běloba, zinková běloba, chromová zeleň, železitá červeň, hněď nebo čerň. Dále můžeme tyto oxidy nalézt ve formě různých minerálů – Al2O3 jako safír nebo korund, SiO2 jako křemen.


Vznik nerozpustných sloučenin musíme umět rozeznat i v méně jasných případech např.:

Al(OH)3 vzniká v obou níže uvedených reakcích.

V případě reakce (b) je třeba si uvědomit, že reakce uhličitanu sodného ve vodě je bazická, a způsobí tedy posun pH z původně kyselého roztoku Al2(SO4)3 do neutrálního pH, kde je amfoterní Al(OH)3 nerozpustný:


Příklady na rozlišení látek rozpustných a nerozpustných ve vodě

Z následujících dvojic vyberte látky nerozpustné ve vodě:

a)  NaCl, AgCl
AgCl
Show hidden block
 b)  CO2, TiO2
TiO2
Show hidden block
 c)  Al2(SO4)3, BaSO4
BaSO4
Show hidden block
 d)  CaCl2, PbCl2
PbCl2
Show hidden block

e)  CaCO3, Na2CO3
CaCO3
Show hidden block
 f)  BaO, ZnO
ZnO
Show hidden block
 g)  CaSO4, ZnSO4
CaSO4
Show hidden block
 h)  CsOH, Cu(OH)2
Cu(OH)2
Show hidden block

Zuletzt geändert: Donnerstag, 14. Juli 2022, 10:58