1.5 Disproporcionační a synproporcionační reakce
1.5 Disproporcionační a synproporcionační reakce
Obecnou vlastností nekovových prvků je jejich disproporcionace v zásaditém a synproporcionace v kyselém prostředí. Tím se liší od kovových prvků, které při reakcích s kyselinami a zásadami tvoří ve vodných roztocích soli a hydroxidy, případně hydroxid-oxidy (kovové prvky ani disproporcionovat nemohou, neboť nemají až na výjimky stabilní sloučeniny v záporných formálních oxidačních stavech).
Konkrétní příklady:
3 S(s) + 6 NaOH(aq) → 2 Na2S(aq) + Na2SO3(aq) + 3 H2O(l)
2 H2S(g) + SO2(g) + H2O(l) → 3 S(s) + 3 H2O(l)
5 KBr(aq) + KBrO3(aq) + 3 H2SO4(aq) → 3 Br 2(l) + 3 K2SO4(aq) + 3 H2O(l)
3 Br2(l) + 6 KOH(aq) → 5 KBr(aq) + KBrO3(aq) + 3 H2O(l)
P4(l) + 3 KOH(aq) + 3 H2O(l) + zahřívání → PH3(g) + 3 KH2PO2(aq)
Pozn.: povšimněte si také rozdílu v produktech disproporcionace v záporném oxidačním stavu u posledních dvou rovnic – na rozdíl od bromidů je fosfidický anion P3- ve vodném prostředí nestabilní, a proto netvoří sůl, ale molekulární sloučeninu fosfan (viz např. reakce Ca3P2 + 3 H2O → 2 PH3 + 3 Ca(OH)2).
Jiným příkladem disproporcionačních reakcí jsou reakce radikálových anorganických molekul (molekul s lichým počtem valenčních elektronů), jako jsou například oxid dusnatý, oxid dusičitý nebo oxid chloričitý. U takových molekul dochází často ve vodných roztocích ke stabilizaci pomocí jednoelektronových disproporcionací, jimiž se molekuly zbaví nestabilního radikálového elektronu:
- 2 NO2(g) + H2O(l) ⇌ HNO3(aq) + HNO2(aq)
- 2 ClO2(g) + H2O(l) ⇌ HClO3(aq) + HClO2(aq)
Pokud navíc podpoříme reakci neutralizací vznikajících kyselin (Le Chatelierův princip), dostaneme kvantitativně probíhající reakce:
- 2 NO2(g) + 2 NaOH(aq) → NaNO3(aq) + NaNO2(aq) + H2O(l)
- 2 ClO2(g) + 2 OH-(aq) → ClO3-(aq) + ClO2-(aq) + H2O(l)
I jiné typy sloučenin mohou disproporcionovat nebo synproporcionovat, zejména pokud jsou nově vznikající sloučeniny ve stabilnějších formálních oxidačních stavech, např.:
- 2 H2O2(l) + katalýza (zvýšená teplota, UV nebo přítomnost přechodných kovů) → O2(g) + 2 H2O(g)
- 3 BrF(l) ⇌ BrF3(l) + Br2(l)
- Hg2Cl2(s) + katalýza (UV záření) → Hg(l) + HgCl2(s)
- NH4NO2(s) + zahřívání → N2(g) + 2 H2O(g)