Dobrý den,
to je zajímavý postřeh, odpovědí bude ale souhrn domněnek. Na rozdíl od roztoků iontů 1. a 2. skupiny, které hydrogensoli tvoří (resp. jsem schopna je vykrystalizovat), jsou v roztocích kationtů d-prvků asi vždy přítomny koordinační částice. Tyto komplexy se pak nějak chovají v závislosti na pH roztoku, které musím určitě upravit, abych dosáhla přítomnosti naprotonovaného aniontu. Pokud se bavíme o tom, proč si nemůžu vykrystalizovat hydrogensůl d-prvků, pak to určitě bude souviset s tímto chováním.
Pokud se bavím o hydrogensolích silných kyselin (a tady je to asi jen hydrogensíran), pak bych musela krystalizovat z roztoku, který bude mít pH menší než cca 2, spíše 0. V takto kyselém prostředí se jednak bude destabilizovat komplexní částice a jednak se asi změní kinetika krystalizace (tuto úvahu odvozuji z našich zkušeností z laboratoří, kde se nedaří krystalizovat např. Glauberovu sůl, pokud student překyselí roztok kyselinou sírovou, nebo vznikají přesycené olejovité kapaliny v případě krystalizace síranu draselno-chromitého).
Pokud bych chtěla krystalizovat hydrogensoli od fosforečnanu a uhličitanu (asi jediné další dva možné případy), pak už se budu pohybovat v neutrálních nebo dokonce slabě bazických pH, kde se velké množství kationtů d-prvků sráží jako hydroxidy a bude pravděpodobné, že budu spíše krystalizovat podvojné bazické soli - např. CuCO3·Cu(OH)2 nebo NiCO3·2Ni(OH)2·xH2O.
Zkoušela jsem odpověď neúspěšně hledat v literatuře, toto jsou pouze úvahy, které by váš dotaz mohly vysvětlit.
Zdraví Kateřina Rubešová
to je zajímavý postřeh, odpovědí bude ale souhrn domněnek. Na rozdíl od roztoků iontů 1. a 2. skupiny, které hydrogensoli tvoří (resp. jsem schopna je vykrystalizovat), jsou v roztocích kationtů d-prvků asi vždy přítomny koordinační částice. Tyto komplexy se pak nějak chovají v závislosti na pH roztoku, které musím určitě upravit, abych dosáhla přítomnosti naprotonovaného aniontu. Pokud se bavíme o tom, proč si nemůžu vykrystalizovat hydrogensůl d-prvků, pak to určitě bude souviset s tímto chováním.
Pokud se bavím o hydrogensolích silných kyselin (a tady je to asi jen hydrogensíran), pak bych musela krystalizovat z roztoku, který bude mít pH menší než cca 2, spíše 0. V takto kyselém prostředí se jednak bude destabilizovat komplexní částice a jednak se asi změní kinetika krystalizace (tuto úvahu odvozuji z našich zkušeností z laboratoří, kde se nedaří krystalizovat např. Glauberovu sůl, pokud student překyselí roztok kyselinou sírovou, nebo vznikají přesycené olejovité kapaliny v případě krystalizace síranu draselno-chromitého).
Pokud bych chtěla krystalizovat hydrogensoli od fosforečnanu a uhličitanu (asi jediné další dva možné případy), pak už se budu pohybovat v neutrálních nebo dokonce slabě bazických pH, kde se velké množství kationtů d-prvků sráží jako hydroxidy a bude pravděpodobné, že budu spíše krystalizovat podvojné bazické soli - např. CuCO3·Cu(OH)2 nebo NiCO3·2Ni(OH)2·xH2O.
Zkoušela jsem odpověď neúspěšně hledat v literatuře, toto jsou pouze úvahy, které by váš dotaz mohly vysvětlit.
Zdraví Kateřina Rubešová