Dobrý den,
polarizační účinek a následná síla hydratace ve vodném roztoku záleží v prvním náhledu na náboji a poloměru, přičemž náboj má větší vliv (síla hydratace je úměrná druhé mocnině náboje). Pokud má příslušný prvek zároveň větší elektronegativitu (přibližně větší než 1,5), pak se projeví i tento vliv (který má trendy odpovídající efektivnímu náboji jádra, tak jako elektronegativita).
Stabilita konfigurace iontu není řídícím jevem síly hydratace, ale spolurozhoduje o stabilitě kationtů, respektive o jejich interakci s okolím. Váš dotaz asi míří na zinečnatý kation, který má stabilnější konfiguraci než Fe2+ a Mn2+, tak jestli to nepotlačí vliv velikosti iontu a nebude slaběji hydratován než tyto ionty. Rozhodující jsou náboj (zde stejný) a poloměr, proto zinečnatý kation bude mít nejsilnější interakci s vodou. Stabilitu konfigurace berte v úvahu pouze v případech, kde by náboj byl stejný, poloměr velice podobný. Tam by ale stejně asi rozhodla elektronegativita prvku, resp. iontu.