Periodická tabulka prvků 

Periodická tabulka prvků je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky podle jejich rostoucích protonových čísel Uspořádání prvků do skupin a bloků také odráží trendy ve fyzikálních a především chemických vlastnostech. V níže zobrazené periodické tabulce (Obrázek 1) můžete vidět 118 prvků v 18 skupinách (mimo lanthanoidy a aktinoidy) a v 7 periodách.

 


Obrázek 1: Periodická tabulka prvků (zdroj: IUPAC Home Page. https://iupac.org/what-we-do/periodic-table-of-elements (accessed July 18, 2022)).

Elektronová konfigurace 

Elektronová konfigurace atomu nebo iontu představuje zápis všech elektronů v elektronovém obalu daného atomu (iontu) pomocí kvantových čísel. Kvantová čísla určují energii, tvar a prostorovou orientaci atomových orbitalů. Kvantovým číslům se věnuje kapitola Struktura atomu. Elektronovou konfiguraci lze zapsat pomocí označení atomových orbitalů a jejich obsazenosti (např. 1s2 2s1 je elektronová konfigurace atomu lithia), nebo ji lze znázornit graficky (pomocí čtverečků a šipek viz. Obrázek 2), kde různý směr šipek vyjadřuje odlišný spin elektronů.

 Elektrony obsazují orbitaly postupně, dle vzrůstající energie. V atomu vodíkového typu je pořadí obsazování orbitalů dáno vzrůstající hodnotou n a potom l. Pořadí obsazování atomových orbitalů ve více-elektronových atomech určuje výstavbový princip. Pro určení energetického pořadí atomových orbitalů využíváme tzv. Madelungova pravidla - energie (a pořadí obsazování) atomových orbitalů roste podle vzrůstající hodnoty (n + l). Nebo můžeme použít pomůcku nazývanou výstavbový trojúhelník - Obrázek 3 Způsob obsazování atomových orbitalů je dán Pauliho principem a Hundovým pravidlem. Podle Pauliho principu může být každý atomový orbital obsazen maximálně dvěma elektrony s opačným spinem. Elektrony se stejným spinem musí obsadit různé orbitaly. Podle Hundova pravidla se elektrony v atomových orbitalech se stejnou energií (degenerované orbitaly) rozmisťují tak, aby byl obsazen co největší počet orbitalů jediným elektronem. Obrázek 2 ukazuje správný zápis orbitalu 2p se čtyřmi elektrony.

  

Obrázek 2: Znázornění orbitalu 2p4 splňující všechna pravidla pro obsazování orbitalů elektrony.

  

Obrázek 3: Výstavbový trojúhelník (pořadí orbitalů čteme po řádcích zleva doprava). 


Obrázek 4: Schéma rostoucí energie atomových orbitalů.

 

Odvodit pořadí obsazování atomových orbitalů můžeme také jednoduše na základě periodické tabulky prvků (viz Obrázek 5). Výsledné pořadí energií atomových orbitalů pro výstavbu atomu je:

 1s-2s-2p-3s-3p-4s-3d-4p-5s-4d-5p-6s-4f-5d-6p-7s-5f-6d-7p-atd.

 Zápis elektronové konfigurace je možné provést dvěma způsoby: buďto zápisem úplným, nebo zkráceným. V prvním případě je třeba vypsat veškeré obsazené orbitaly počínaje orbitalem 1s. V případě zkráceného zápisu jsou vypisovány pouze orbitaly obsahující valenční elektrony a všechny vnitřní elektrony jsou vyjádřeny pomocí nejbližšího nižšího vzácného plynu - např. [Ar] 4s1 je zkrácená elektronová konfigurace atomu draslíku.

 

Obrázek 5: Rozdělení jednotlivých prvků do s, p, d a f bloku (zdroj: Wikimedia Commons Home Page. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Periodic_Table_2.svg (accessed July 25, 2022)).

  

S výjimkou z výstavbového pravidla se můžeme setkat například u chromu a mědi. Tato nepravidelnost při obsazování atomových orbitalů souvisí s vyšší stabilitou, tudíž i nižším energetickým stavem atomu, který má d orbitaly zcela (Cu) nebo z poloviny (Cr) zaplněné. U chromu je energeticky výhodnější přeskupení jednoho elektronu z orbitalu 4s do orbitalu 3d (přestože měl při zaplňování orbitalu 4s nižší energii než orbital 3d-viz. Obrázek 4) elektron z orbitalu 4s normálně nižší energii, než elektron z orbitalu 3d), což umožní z poloviny zaplnit orbital 3d, a to je v daném stavu energeticky výhodnější. Správně (i chybně) znázorněná elektronová konfigurace pro chrom a molybden je znázorněn na Obrázku 6.

                                                                            

Obrázek 6: Správné i chybné znázornění elektronové konfigurace: správně ns1 (n-1)d5 např. Cr.

 Při tvorbě kationtů dochází k odtržení elektronů s nejnižší ionizační energii. Při zápisu elektronové konfigurace iontů je třeba dát pozor, zejména při zápisu kationtů obsahujících valenční d-orbitaly. Při výstavbě takových atomů se obsazují nejdříve s- orbitaly a potom až d-orbitaly (viz periodická tabulka). Po obsazení se ale energetické úrovně těchto orbitalů vymění a s-elektrony se pak snadněji odtrhnou. Tento jev nastane díky velmi podobné energii orbitalů 4s a 3d (viz Obrázek 4). Například u železnatého iontu dochází nejdříve k vyprázdnění orbitalu 4s (počet elektronů v orbitalu 3d zůstává stejný):

 Fe: [Ar] 4s2 3d6         Fe2+: [Ar] 4s0 3d6                 (prázdný orbital 4s není třeba do konfigurace psát)

 I při zápisu elektronové konfigurace je třeba zohlednit nepravidelnou konfiguraci atomů. Například elektronová konfigurace Cu+ je 3d10 a nikoli 4s13d9.

 Zdroje a literatura

Jursík F.: Anorganická chemie nekovů, VŠCHT v Praze, 2001

Jursík F.: Anorganická chemie kovů, VŠCHT v Praze, 2001

Wulfberg G.: Inorganic chemistry, University Science Books, 2000

Housecroft C.E., Sharpe A.G.: Anorganická chemie, kap. 1 a 2

Ebbing D.D., Wrighton M.S.: General Chemistry, Houghton Mifflin Comp., 2nd ed.

https://www.learner.org/courses/chemistry/text/text.html?dis=U&num=Ym5WdElUQS9OU289&sec=YzJWaklUQS9OU289

Příklady k procvičení

Příklad 1: Napište úplnou elektronovou konfiguraci titanu, chromu a selenu a označte valenční sféru.

Řešení: 
Atomové orbitaly plníme postupně od těch s nejnižší energií: 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, atd. Chrom má 6 valenčních elektronů, bude tedy mít d orbitaly z poloviny zaplněné, což je energeticky výhodnější. Valenční sférou se rozumí všechny elektrony nad konfigurací nižšího vzácného plynu (tzn. všechny elektrony v periodě, ve které se prvek nachází). Valenční elektrony jsou pak ty, které jsou využitelné ve vazbách daného prvku, což nemusí být shodné - např. u titanu jsou všechny elektrony z valenční sféry využitelné ve vazbách titanu, zatímco u selenu jsou to jen 4s a 4p elektrony (3d elektrony jsou pro vazbu energeticky nedostupné).
Výsledek:  
Ti: 1s2, 2s2, 2p6, 3s2, 3p64s2, 3d2
Cr: 1s2, 2s2, 2p6, 3s2, 3p64s1, 3d5
Se: 1s2, 2s2, 2p6, 3s2, 3p6, 4s2, 3d10, 4p4     

Příklad 2: Napište elektronovou konfiguraci pomocí nejbližšího nižšího vzácného plynu pro zirkonium a znázorněte graficky rozložení spinů elektronů.

Řešení: 
Použijeme tzv. zkrácený zápis. Zirkonium se nachází v 5. periodě ve 4. skupině. Nejbližší nižší vzácný plyn, který se nachází ve 4. periodě v 18 skupině, je krypton.
 5s 4d2
Výsledek:
Zr: [Kr] 5s 2, 4d2

Příklad 3: Napište elektronovou konfiguraci pomocí nejbližšího nižšího vzácného plynu u železitého kationtu.

Řešení: 
Použijeme zkrácený zápis. Železo se nachází v 4. periodě v 8. skupině. Vzácný plyn, který se nachází ve 3. periodě v 18 skupině je argon. Konfigurace železa je tedy: [Ar] 4s2, 3d6. Nyní je třeba odebrat dva elektrony z orbitalu 4s a třetí elektron z orbitalu 3d (pořadí ionizace elektronů popsáno v teoretickém úvodu).
Výsledek:  
Fe3+: [Ar] 3d5

Příklad 4: Určete složení neznámé molekuly se stechiometrií AB, pokud znáte elektronovou konfiguraci kationu A2+ a anionu B2-:                 
A2+: 1s 2, 2s2, 2p6, 3s2, 3p6, 4s0                               

B2-: 1s 2, 2s2, 2p6  

Řešení: 
Kation prvku A vznikl odebráním dvou elektronů z orbitalu 4s, proto je konfigurace prvku A 1s2, 2s2, 2p6, 3s2, 3p6, 4s2, což odpovídá vápníku. Anion prvku B vznik přidáním dvou elektronů do orbitalu 2p, konfigurace prvku B je tedy 1s2, 2s2, 2p4, jedná se tedy o kyslík. 
Výsledek: 
CaO                                       ;

Last modified: Monday, 25 July 2022, 10:54 AM