Dobrý den,
chtěl bych se zeptat ohledně sp-interakce. Nastává jen u sloučenin druhé periody, nebo i dalších period? A co se týče druhé periody, "prohození" hladin v MO σ- a π-překryvů p-orbitalů nastane vždy, když bude alespoň jeden z atomů dvouatomové částice buď B, C, nebo N? Nebo je to nějak omezené? Např. hypotetická částice BF2+ by měla sp-interkakci, či už je zde energie σ-překryvu nižší než π? Dá se to jednoduše logicky odvodit?
Děkuji
Petr Bečvář
Jednoduše se to odvodit
nedá, potřeboval byste hodnoty orbitálních energií u jednotlivých prvků.
Ve druhé periodě jsou blízké energie s- a p-orbitalů u malých atomů. Od
kyslíku už tak blízko nejsou, proto od O2 tam u homonukleárních dvouatomových vazeb s-p interakce není. U
heteronukleárních molekul tedy záleží na vzájemné vzdálenosti energií
orbitalů těch dvou prvků - může se tedy stát, že energie s- orbitalu
jednoho prvku bude blízko energii p-orbitalu druhého prvku - to bez
tabulek neumíme posoudit. Je ale pravděpodobné, že u heteronukleárních
vazeb malých prvků tam s-p interakce bude (viz obrázek, kde vyplývá s-p interakce mezi 2s(C) a 2p(O), ale ne naopak). Záleží na tom, jak jste se
dohodli s asistentem, že to bude bodovat, nejste pochodující
encyklopedie.
Co se týká prvků dalších period, tak s větším nábojem jádra je dynamika energií orbitalů jiná, je
jiné stínění vnitřními elektrony - a proto vývoj orbitálních energií
valenčních orbitalů už bez tabulek neodhadneme vůbec. Na obrázku je vidět, že vzdálenost 3s a 3p u chloru je mnohem menší (něco mezi 2s a 2p u uhlíku a dusíku) než u F, kde je vzdálenost větší a s-p interakce není. Navíc větší prvky málokteré tvoří dvouatomové
molekuly a už tam jsou i jiné typy vazeb (pásová struktura u pevných
látek atp.).
