hypothalamus, část mozku, která vylučuje tzv. liberiny a statiny; společně řadíme liberiny a statiny do skupiny spouštěcích hormonů, angl. releasing hormons (někdy bývá tento pojem užíván jako synonymum pro liberiny), které řídí činnost adenohypofysy. V hypothalamu jsou též synthetisovány peptidové hormony oxytocin a vasopresin, které jsou nervovým vláknem dopravovány do neurohypofysy a odtud vylučovány. Za objevy týkající se peptidových hormonů produkovaných mozkem získali roku 1977 R.C.L.Guillemin a A.V.Schally Nobelovu cenu.

adenohypofysa, přední lalok hypofysy vylučuje tzv. tropiny. Patří mezi ně thyreotropin řídící činnost štítné žlázy (thyreoideu-stimulující hormon, TSH), adrenokortikotropin (kortikotropin, adrenokortikotropní hormon, ACTH) ovládající vylučování kortikosteroidů z kůry nadledvin, somatotropin (též růstový hormon, somatotropní hormon, STH), řídící tělesný růst; zvláštní skupinu tvoří gonadotropní hormony, zejm. prolaktin (laktotropin, laktogenní hormon, mamotropin), folikuly stimulující hormon (folitropin, FSH) a luteotropin (luteotropní hormon, LH), které stimulují činnost pohlavních žláz a ovlivňující vylučování steroidních pohlavních hormonů. Za objevy role hormonů předního laloku hypofysy v metabolismu sacharidů získal v roce 1947 B.A.Houssay Nobelovu cenu.

neurohypofysa, zadní lalok hypofysy vylučuje do krevního řečiště peptidové hormony, které do ní byly dopraveny nervovým vláknem z hypothalamu, a to oxytocin, vyvolávající stahy dělohy (používá se v porodnictví při potřebě zvýšit intensitu děložních kontrakcí) a mléčné žlázy při laktaci, a vasopresin (antidiuretický hormon, antidiuretin, adiuretin), který aktivuje adenylátcyklasový systém v buňkách distálních tubulů ledvin, což má za následek zvýšenou resorpci vody a zvýšené vylučování sodných iontů; vyvolává také stažení periferních cév, snížení srdeční frekvence a zvýšení krevního tlaku.

štítná žláza produkuje hormony thyroxin (zkr. T4, obsahuje 4 atomy jodu) a trijodthyronin (zkr. T3, 3 atomy jodu), vznikající posttranslační modifikací bílkoviny thyreoglobulinu, v níž se postupně na zbytky tyrosinu vnášejí atomy jodu, postranní řetězce tyrosinu se propojí a hormon se uvolní proteolytickým rozštěpením. Při fysiologických koncentracích oba hormony stimulují synthesu mRNA a bílkovin. Při zvýšené koncentraci zvyšují katabolismus do té míry, že organismus ztrácí dusík (negativní dusíková bilance) a vyčerpává své tukové zásoby (Basedowova choroba, též Gravesova choroba). Podporují diferenciaci buněk. Dále štítná žláza produkuje peptidový hormon kalcitonin, který snižuje koncentraci vápníku v krvi tím, že blokuje jeho uvolňování z kostí (antagonista parathormonu z příštítných tělísek).

příštítná tělíska produkují peptidový hormon parathormon (parathyrin). Řídí metabolismus vápníku a fosfátu. Ovlivňuje buňky, které degradují kost (osteoklasty); mobilizace těchto buněk zvyšuje koncentraci vápenatých iontů v krvi a následně snižuje koncentraci fosfátových iontů. Nedostatek parathormonu vyvolává křeče, jeho úplný deficit smrt.

dřeň nadledvin produkuje dva hormony (působící též jako neurotransmitery), odvozené od tyrosinu (patřící do skupiny katecholaminů). Adrenalin (epinefrin), první objevený hormon, je vylučován do krve na základě nervových podnětů zejména při fysickém nebo psychickém stresu, tj. v krizových situacích, které vyvolávají v organismu tzv. poplachovou reakci; způsobuje zvýšení koncentrace glukosy, laktátu a volných mastných kyselin v krvi. Noradrenalin (norepinefrin) vyvolává kontrakci cév (s výjimkou cév srdečních) a zvyšuje tedy krevní tlak; uvolňuje naopak hladké svaly, ale stimuluje srdeční sval.

kůra nadledvin synthetisuje dvě skupiny steroidních hormonů, tzv. kortikosteroidů, a to glukokortikoidy (např. kortisol), které regulují metabolismus sacharidů a bílkovin, a mineralokortikoidy (např. aldosteron), které řídí hospodaření s minerály a vodou. V kůře nadledvin vzniká i menší množství pohlavních hormonů. Za objevy týkající se hormonů kůry nadledvin, jejich struktury a biologické funkce získali E.C.Kendall, T.Reichstein a P.S.Hench roku 1950 Nobelovu cenu.

slinivka břišní (pankreas), která vedle trávících proenzymů (trypsinogen, chymotrypsinogen, prokarboxypeptidasa aj.) synthetisuje dva důležité peptidové hormony. Insulin, vylučovaný B-buňkami Langerhansových ostrůvků, působí jako anabolický hormon, tj. podporuje tvorbu a ukládání zásobních tuků a sacharidů, zvyšuje synthesu bílkovin a zároveň potlačuje všechny opačné pochody. Jedním z jeho hlavních účinků je umožnění vstupu glukosy do tkáňových buněk; jeho nedostatek se projevuje zvýšením hladiny glukosy v krvi a rozvojem onemocnění diabetes mellitus (cukrovka). Glukagon, vylučovaný A-buňkami Langerhansových ostrůvků pankreatu, ale také buňkami sliznice žaludku a dvanáctníku, podporuje odbourávání zásobních látek, a to zejména glykogenu v játrech a triacylglycerolů v tukové tkáni. Má opačné účinky než insulin, působí zvýšení hladiny glukosy (hyperglykemické účinky) a mastných kyselin v krvi a zároveň stimuluje tvorbu glukosy z aminokyselin v játrech (viz glukogenese). Za objev insulinu získali F.G.Banting a J.J.R.Macleod v roce 1923 Nobelovu cenu.

pohlavní žlázy (varlata, vaječníky, v graviditě i placenta) vylučují steroidní hormony, které podle převládajícího účinku dělíme na:

androgeny, mužské (samčí) pohlavních hormony produkované především ve varlatech, zejména testosteron, androsteron a androstenolon; v ženském organismu slouží jako prekursory estrogenů, jsou též synthetisovány ve vaječnících a placentě. Indukují vývoj mužských sekundárních pohlavních znaků, jsou také nezbytné pro zrání spermií a aktivitu přídatných pohlavních žláz. Vedle těchto pohlavně specifických účinků stimulují anabolické procesy, zejména synthesu bílkovin; proto mohou být používány (ve sportu zneužívány) jako anabolické hormony;

estrogeny, ženské (samičí, feminisující) pohlavní hormony, především estradiol, estron a estriol, které se vytvářejí hlavně ve vaječnících. Při pohlavním dospívání podporují růst ženských pohlavních orgánů (dělohy, pochvy) a vývoj sekundárních pohlavních znaků. U dospělých žen jejich hladina kolísá v pravidelném měsíčním rytmu (menstruační cyklus). U samic ostatních živočichů je produkce estrogenů závislá na sezoně a vyvolává estrální chování (říje). Menší množství estrogenů (i androgenů) vzniká v kůře nadledvin u obou pohlaví. U mužů se tvoří také ve varlatech, ale především vznikají chemickou přeměnou mužských pohlavních hormonů (testosteronu, androstendionu) cirkulujících v krvi. Estrogeny způsobují zadržování sodíku a vody v těle (přibývání hmotnosti), významně snižují hladinu cholesterolu v krvi, podporují tvorbu kostní dřeně a příznivě ovlivňují funkce nervového systému;

gestageny, skupina steroidních ženských pohlavních hormonů (hlavně progesteron), jejichž funkcí je připravit pohlavní orgány na těhotenství, zajistit jeho udržování a později připravit mléčné žlázy k produkci mléka. Vznikají ve větším množství během druhé poloviny ovulačního cyklu ve žlutém tělísku vaječníků a po oplodnění i v placentě.