steroidní alkohol (viz sterol), nejvýznamnější steroidní sloučenina vyšších živočichů; patří mezi isoprenoidy. U člověka je synthetisován téměř ve všech tkáních (zejména v játrech); je obsažen v buněčných membránách (v mozku 10 % sušiny) a v krevních lipoproteinech (asi 2 mg/ml krve), a to jak volný, tak ve formě esterů s vyššími mastnými kyselinami. Snižuje fluiditu membrán, a tím i jejich propustnost pro malé molekuly. Je prekursorem biosynthesy steroidních hormonů. Jeho biodegradace probíhá v játrech, kde z něj vznikají tzv. žlučové kyseliny. Ukládání cholesterolu v cévách a tvorba žlučových kamenů jsou pathologické; zvýšená hodnota koncentrace cholesterolu v krevní
plasmě je jedním z ukazatelů rizika vzniku aterosklerosy (tzv. rizikový faktor), a tím i srdečních a cévních chorob (např.
infarktu myokardu). Rizikový je zvláště LDL-cholesterol (cholesterol obsažený v LDL, viz krevní lipoproteiny), zatímco HDL-cholesterol má naopak význam ochranný. Z řeckého cholé žluč a stear tuk.
Za objevy týkající se metabolismu cholesterolu získali v roce 1964 F.Lynen a K.E.Bloch Nobelovu cenu, v roce 1985 pak M.S.Brown a J.L.Goldstein za objevy týkající se jeho regulace.