Dobrý den.
Jmenuji se Petr Křížek a učím chemii na gymnáziu v Tachově. Poslední dobou jsem aktivní na Facebooku a jsem překvapen zpětnou vazbou některých vyučujících z VŠ (mladých doktorandů - asistentů) na výuku názvosloví na ZŠ a SŠ. Celá diskuze je velmi zajímavá a pokud byste měli zájem, tak vám ji přepošlu (krizekp@gymtc.cz). Pokusím se o shrnutí: názvosloví anorganické (natož organické - vyjma triviálních názvů) není důležité, lpění na jeho důležitosti je zastaralé. Vůbec by se např.na SŠ neměly učit komplexní sloučeniny. Během diskuze došlo i na zastaralost používání Fehlingova činidla.
Zrovna kontroluji příklady pro žáky na výpočet vzorce látky na základě jeho hmotnostních procent (zlomků). A uvědomuji si, že je to v době NMR apod. také velmi zastaralá látka.
Mnoho zastaralých metod má však tu výhodu, že skrze ně lze nahlédnout do podstaty chemických zákonitostí a dějů. (Např. zmíněné příklady ukazují souvislost mezi hmotností jednotlivých komponent a stavbou celé molekuly, nebo Fehlingovo činidlo umožňuje názorně předvést oxidaci aldeh. skupiny na karbox. projevující se redukcí měďnatých iontů na oxid měďný a ještě lépe, až na měď). Osobně se domnívám, že zmínění VŠ asistenti nebyli spokojeni s výukou na SŠ, protože se učili bez porozumění a výsledky jejich biflování se naprosto neslučují s praxí, se kterou se na VŠ setkávají.
Každopádně, vzhledem k překotnému vývoji oboru, je nutné provést podrobnější revizi učiva na SŠ pod supervizí pedagogů VŠ se zpětnou kontrolou a vazbou pedagogů ze SŠ.
Rád bych znal Váš názor.
Děkuji Křížek