Názvosloví koordinačních sloučenin

Studenti budou umět:

- základní pravidla pro tvorbu vzorce a názvu koordinačních sloučenin

- rozlišit centrální atom a ligandy

- názvy a vzorce základních anorganických a organických ligandů


Koordinační sloučeniny se liší od klasických anorganických sloučenin mechanismem vzniku kovalentní vazby (viz téma Chemická vazba) – tzv. vazbou donor-akceptorovou. Akceptorem je zde centrální atom/ion kovu, donory jsou potom nejrůznější anionty nebo neutrální molekuly, ať už anorganické nebo organické, obsahující volné elektronové páry, π-vazby nebo nepárové elektrony.

Vzorec koordinační částice se píše do hranaté závorky a má tuto obecnou podobu:

[MLaL’bL“c…]x

M … centrální atom – jedná o atom nebo ion kovu; píše se vždy na prvním místě

L, L’, L” … vzorce ligandů nebo jejich zkratky (v případě organických ligandů); ligandy se píší v abecedním pořadí jejich názvů, přičemž toto pořadí je stejné ve vzorci i ve slovním pojmenování

a, b, c … stechiometrické koeficienty

x … náboj koordinační částice; může být kladný, nulový nebo záporný; v případě nenabitého komplexu se nula nepíše

 

Název komplexu začíná výčtem ligandů s příslušnými číslovkovými předponami. V případě jednoduchých anorganických ligandů se používají jednoduché číslovkové předpony (di, tri, tetra…), v případě organických ligandů nebo pokud by jednoduchá předpona vedla k záměně – např. disulfato vs bis(sulfato) – použije se číslovková předpona násobná (bis, tris, tetrakis…) a název ligandu se napíše do závorky.
Za názvem posledního ligandu bezprostředně následuje jméno centrálního atomu s příslušnou kationtovou nebo aniontovou příponou (viz Tabulka 2 v tématu Anorganické názvosloví); pokud je centrální atom v oxidačním stavu 0, zůstává jméno prvku bez přípony. V přehledu níže jsou uvedeny názvy vybraných neutrálních a aniontových ligandů (anorganických i organických). Princip tvorby názvu koordinační částice je osvětlen v řešeném příkladu níže.

 

Názvy neutrálních ligandů

H2O                      aqua                                                                NH3                      ammin

CO                        karbonyl                                                         NO                        nitrosyl

C2H8N2                 ethylendiamin (en)                                  C6H6                     benzen

 

Názvy aniontových ligandů

F                          fluorido                                                           SO42–                    sulfato

Cl                         chlorido                                                          NO3                     nitrato

Br                        bromido                                                          CO32–                    karbonato

I                           jodido                                                               OH                      hydroxido

CN                       kyanido                                                           H                         hydrido

CH3COO             acetato (ac)                                                  O2-                        oxido


Řešené příklady
Pojmenujte následující koordinační sloučeniny:

[Cu(NH3)2(H2O)4]2+
Tato koordinační částice má kladný náboj, její název tedy bude končit kationtovou příponou. Oxidační číslo mědi je v tomto případě +II (molekuly amoniaku i vody jsou elektroneutrální a oxidační číslo centrálního atomu proto odpovídá náboji koordinační částice). Jedná se tedy o ion měďnatý s amoniakem a vodou jako ligandy: diammin–tetraaquaměďnatý kation.

[Ni(CO)4]
Koordinační částice je elektroneutrální, zároveň je elektroneutrální i ligand (karbonyl, tj. vlastně molekula oxidu uhelnatého). Oxidační číslo centrálního atomu tedy bude 0. Částice se jmenuje tetrakarbonylnikl nebo komplex tetrakarbonylniklu.

[Al(OH)4]
Aby měla koordinační částice náboj 1–, musí být oxidační číslo hliníku +III, název tedy musí končit aniontovou příponou. Jedná se o tetrahydroxidohlinitanový anion.

 

Příklady k procvičení

1.) Pojmenujte

[CuCl4]2
tetrachloridoměďnatanový anion

[Cr(NH3)6]3+
hexaamminchromitý kation

[Mo(C6H6)2]
bis(benzen)molybden

[FeF6]3-
hexafluoridoželezitanový anion

K4[Fe(CN)6]
hexakyanidoželeznatan draselný

H[BF4]
kyselina tetrafluoridoboritá

[Co(en)3]2(SO4)3                                             
síran tris(ethylendiamin)kobaltitý

[Pt(NH3)4][PtCl4]
tetrachloridoplatnatan tetraamminplatnatý


2.) Napište vzorec

kation diamminstříbrný
[Ag(NH3)2]+

anion tetrahydroxidoolovnatanový
[Pb(OH)4]2–

hexakyanidoželezitanový anion
[Fe(CN)6]3–

kyselina tetrachloridozlatitá
H[AuCl4]

tris(acetato)zinečnatan amonný       
(NH4)4[Zn(ac)3]
nebo (NH4)4[Zn(CH3COO)3]

tetrajodidobismutitanový anion
[BiI4]


tris(sulfato)skanditan sodný
Na3[Sc(SO4)3]

nonahydridorhenistan draselný
K2[ReH9]

Last modified: Wednesday, 5 December 2018, 2:18 PM