Biocenóza se od počátku provzdušňování odpadní vody až po stabilizaci aktivovaného kalu neustále vyvíjí, prochází několika stádii až do vytvoření rovnovážného stavu.

Při zapracování aktivačního procesu je pozorována sukcese organismů, kdy:

1. nejprve se vyskytují volné bakterie, ojediněle bezbarví bičíkovci a měňavky;
2. vyvločkované bakterie, hojně bičíkovci, měňavky a volně žijící nálevníci;
3. konec vyvločkování bakterií s hojným výskytem všech tří typů nálevníků a rournatky;
4. nástup vícebuněčných organismů např. vířníků, z jednobuněčných kryténky a velké měňavky.

Kvalitativní, kvantitativní zastoupení skupin organismů a jejich jednotlivých individuí je dáno charakterem přitékající odpadní vody a technologickými podmínkami zařízení. Při hodnocení aktivovaného kalu dle převládajícího společenstva lze zaznamenat cenózu bezbarvých a drobných bičíkovců, cenózu měňavek, cenózu krytének, cenózu slunivek, cenózu nálevníků a cenózu vířníků.

Cenóza bezbarvých bičíkovců, zastoupená rody Bodo, Oicomonas, Pleuromonas, Hexamitus a Tetramitus (v počtech 10⁴ až 10⁵ v 1 ml) indikuje vysoké zatížení, nízkou aeraci, zahnívání a nízkou kvalitu vyčištěné odpadní vody. Současná přítomnost nálevníků poukazuje na dobrý čisticí účinek. Nízké zatížení a vysokou kvalitu vyčištěné odpadní vody indikují bičíkovci Chilomonas, Entosiphon, Astasia a Peranema (viz bičíkovci).

Cenóza měňavek je díky vývojovým stádiím obtížně identifikovatelná. V podstatě lze rozlišit měňavky o průměru do 20 µm skupiny Amoeba limax s jednou pseudopodií s příslušností k rodům Vanella a Vahlkampfia, které indikují období zapracování, vyšší zatížení či přetížení a nedočištěnou vodu. Hvězdicovité typy měňavek Amoeba radiosa indikují nízkozatížené systémy. Velké měňavky o velikosti více než 80 µm náleží do skupiny Chaos proteus a indikují nízkozatížené aktivace s vysokým stářím kalu (viz měňavky).

Cenóza krytének indikuje nízkozatížené systémy s malým počtem volných bakterií a dobrou kvalitou vyčištěné odpadní vody. Ze zástupců se jedná o rody Arcella, Difflugia a Euglypha. Vyskytují-li se v cenóze krytének nálevníci Aspidisca cicada je zatížení vody vyšší, naopak nálevníci Euplotes, Vaginicolla, Stentor spolu s vířníky rodu Lecane (Monostyla) indikují extrémně nízké zatížení (viz kryténky).

Cenóza slunivek je zaznamenatelná u nízkozatěžovaných systémů, zástupci jsou Actinophrys, Raphidiophrys (viz slunivky).

Cenóza nálevníků má speciální postavení při hodnocení aktivovaného kalu, ve kterém lze rozlišit tři skupiny nálevníků (dle pohybu a výskytu): volně žijící, lezoucí po vločkách a přisedlé. Volně žijící nálevníci rodů Uronema, Colpidium, Glaucoma, Paramecium a Tetrahymena jsou indikátory neúplného vyčištění odpadní vody, vyskytuji se při krátké době zdržení spolu s vysokým počtem bakterií, při přetížení a nedostatečné aeraci. Při dobrém čisticím účinku se středním či nízkým počtem bakterií a kvalitním odtokem se vyskytují v aktivovaném kalu nálevníci, lezoucí po povrchu vloček, rodů Aspidisca, Euplotes, Stylonichia a nálevníci přisedlí k povrchu vloček rodů Carchesium, Epistylis, Opercularia, Vorticella. Přisedlí nálevníci se hodnotí jako vhodný indikátor poukazující na dobrý čisticí efekt čistírny. Toto všeobecné pravidlo neplatí vždy, zejména při masovém výskytu a převládajícím počtu těchto organismů. Kvanta druhů Vorticella convallaria, Opercularia coarctata, Epistylis plicatilis mohou indikovat zvýšení zatížení při nižší koncentraci aktivovaného kalu (méně než 2 g·l^-1) a tvoří mohutné stvoly s početnými koloniemi, naproti tomu při vyšší koncentraci kalu (cca 10 g·l^-1) tvoří malé kolonie s krátkými stvoly druh Opercularia microdiscum. Rody dravých nálevníků Litonotus, Hemiophrys spolu s rournatkami Tokophrya, Podophrya ukazují na menší počet bakterií, střední či nízké zatížení a vysokou kvalitu odtoku (viz nálevníci).

Cenóza vířníků se začíná objevovat v aktivovaném kalu starším než 5 dní, nejčastěji se jedná o rody Rotaria, Cephalodella, Adineta, Philodina. Rody Lecane (Monostyla), Colurella, Lepadella indikují nízký počet bakterií a vysoký stupeň vyčištění odpadní vody (viz vířníci).

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III