Nejprimitivnějšími zástupci prvoků jsou měňavky, které nemají žádnou pevnou schránku nebo kostřičku. V klidu mají tělo kulovité a nebo vejčité, zcela nahé či pokryté mírně ztuhlou povrchovou vrstvičkou ektoplazmy. Cytoplazma není trvale diferencována na jednotlivé části těla, skládá se z povrchové tuhé a sklovitě průzračné ektoplazmy a tekutější zrnité či mírně vakuolizované endoplazmy s jedním či více jádry, potravními vakuolami a krystalky. U sladkovodních druhů měňavek se v plazmě vyskytuje alespoň jedna stažitelná vakuola. Hlavními organelami pohybu jsou panožky, které se tvoří v různém počtu po celém povrchu těla. Panožky jsou vždy prstovité či lalokovité a bez osních vláken. Tvoří se většinou pomalým přeléváním plazmy (viz obr. 1a–b). Rozmnožují se nepohlavně dělením či rozpadem. Často vytvářejí cysty, kterými přežívají nepříznivé období. Měňavky žijí volně ve sladkých, slaných i brakických vodách (čeleď Amoebidae) či parazitickým způsobem života (čeleď Entamoebidae, druh vyvolávající měňavkovou úplavici je Entamoeba histolytica (viz obr. 2)).

Determinace a taxonomie měňavek je velmi obtížná, nejistá a nepřesná. Ve skupině jsou zástupci, kteří ve vývoji střídají měňavkovité a bičíkaté stádium (čeleď Dimastigamoeba) a zástupci, kteří jsou jen ve stádiu měňavky.

Přehled některých zástupců řádu měňavek čeledi Amoebidae je velmi zjednodušený a slouží spíše pro základní orientaci v morfologii měňavek. Pro bližší taxonomii je potřeba zvolit podrobnější odbornou určovací literaturu.

 

---

	Obr. 1a: Tvorba panožek přeléváním plazmy u měňavek.
	Obr. 1b: Tvorba panožek přeléváním plazmy u měňavek, uvnitř těla jsou patrné zbytky zelených řas.

 

---

Obr. 2: Životní cyklus měňavky Entamoeba histolytica a kolonizace lidského těla.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III