Systém saprobity
|
|
System of saprobity
|
KOLKWITZ a MARSSON zavedli systém saprobity, formulující vztahy
organismů k čistotě a znečištění vody. V procesu biologického
samočištění definovali celkem tři stupně, a to polysaprobní
stupeň s převahou redukčních procesů, mezosaprobní stupeň s
vyrovnávajícími se redukčními a oxidačními procesy a oligosaprobní
stupeň s převažujícími oxidačními procesy. Mezosaprobní stupeň
byl rozdělen na horší α- s převažujícími redukčními pochody
a lepší β- s mírnou převahou oxidačních procesů. Ke stupnici
přibyl poslední, pátý, stupeň charakterizující oblast nejčistějších
vod, tzv. katarobní stupeň (katarobita). LIEBMANN v roce 1951
systém doplnil a revidoval
Systém saprobity (viz obr. 1)
je představován čtyřmi
základními stupni, kterými je: katarobita,
limnosaprobita, eusaprobita
a transsaprobita.
Obr. 1: Celkový rozsah stupnice saprobity (Katarobita, Limnosaprobita a Eusaprobita).
Postup saprobních procesů lze hodnotit na vzorcích (viz obr. 2a–f)
volné vody, nárostech, kalech, sedimentech a pod.
|
Obr. 1: Kruhové schéma systému saprobity, rozdělené na čtyři kvadranty.
|
|
Obr. 2a: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula.
|
|
Obr. 2b: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula.
|
|
Obr. 2c: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula.
|
|
Obr. 2d: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula, tenká vlákna sinic rodu Oscillatoria.
|
|
Obr. 2e: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula, tenká vlákna sinic rodu Oscillatoria.
|
|
Obr. 2f: Vlákno zelené řasy rodu Cladophora s přisedlými rozsivkami druhu Cocconeis placentula, tenká vlákna sinic rodu Oscillatoria.
|
Grafy souvislostí do úrovně:
I
II
III