Bakterie (říše eubakterií Eubacteria, podříše Bacteria) jsou velmi drobné prokaryotické organismy, jejichž velikost se pohybuje v rozmezí od 1 µm do 5 µm délky a od 0,2 µm do 1 µm šířky. Malá velikost znamená veliký povrch na jednotku biomasy, tj. velkou plochu kontaktu biomasy s prostředím (toto vysvětluje fakt, že metabolismus bakteriální buňky je v porovnání s jinými buňkami několikanásobně rychlejší). Tvarově nejsou bakterie rozmanité, rozeznávají se bakterie kulovité a bakterie tyčinkovité (viz obr. 1). Kulovité bakterie (tzv. koky, cocci) se mohou vyskytovat samostatně, ve dvojicích (diplokoky), ve čtveřicích (tetrády), v řetízcích (streptokoky), v hroznovitých útvarech (stafylokoky), v osmičlenných krychlovitých shlucích (sarciny). Uvedené kulovité tvary vznikají při samotném dělení buněk bakterií, a to tak, že streptokoky a diplokoky se dělí podle jedné roviny, stafylokoky podle dvou a tří rovin nepravidelně a sarciny podle tří rovin pravidelně. Koky mají nejčastěji průměr od 0,5 do 2 µm. Tyčinkovité bakterie mohou být válcovité rovné (bakterium, bacillus), rohlíčkovitě zahnuté (vibrio), spirálovitě stočené a neohebné (spirillum), spirálovité s mnoha závity a ohebné (spirochéta). Tyčinkovité bakterie jsou široké od 0,2 do 2 µm a dlouhé od 0,5 do 10 - 20 µm. Jednou z největších bakterií je druh Caryophanon latum s rozměry 3 × 20 µm, Beggiatoa gigantea má průměrnou šířku vlákna až 40 µm. Z dalších mikrobů má druh Rickettsia prowazekii velikost 0,25 - 0,4 µm × 0,3 - 0,45 µm. Rozdělení bakterií na gramnegativní a grampozitivní je založeno na barvitelnosti jejich buněk anilinovými barvivy (krystalovou violetí a safraninem) standardní metodou podle GRAMA.

 

---

Obr. 1: Tvarové rozdělení bakterií na bakterie kulovité a bakterie tyčinkovité.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III