sekvenování bílkovin {3}

protein sequencing

nejběžněji tzv. Edmanovým odbouráváním, kdy se z N-konce polypeptidového řetězce pomocí fenylisothiokyanátu postupně odštěpují definované deriváty aminokyselin (thiohydantoiny, viz schema), které se pak identifikují pomocí různých, nejčastěji chromatografických metod. Tímto opakujícím se procesem lze stanovit i několik desítek aminokyselinových zbytků. V případě, že sekvenovaný peptidový řetězec je delší, rozštěpí se ho nejdříve na několik kratších úseků specifickými endopeptidasami (nejčastěji trypsinem a chymotrypsinem). V posledních letech se při sekvenování bílkovin stále více uplatňuje hmotnostní spektrometrie. Ukazuje se také, že v případě, že je k disposici mRNA kódující danou bílkovinu, bývá snadnější pomocí reversní transkripce získat odpovídající cDNA, tu osekvenovat (viz sekvenování DNA) a pomocí známého genetického kódu zpětně určit sekvenci studované bílkoviny. Za práci na (primární) struktuře proteinů, zvláště insulinu, získal roku 1958 F.Sanger Nobelovu cenu.
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf
Citujte jako:  KODÍČEK, M. sekvenování bílkovin. From Biochemické pojmy : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=sekvenovani_bilkovin>