Pikoplankton

Pikoplankton

Planktonní organismy, pro které je typická velikost menší než 2 mm, se označuje v hydrobiologii jako tzv. ultrananoplankton (bakterie, řasy a sinice). Specifickým příkladem ultrananoplanktonu je skupina organismů o velikosti v rozmezí od 0,2 µm do 2 µm, známá pod názvem pikoplankton. Pikoplankton, dříve označovaný jako „µ - algae” (viz obr. 1) nebo „algae of bacterial size”, je představován jednobuněčnými jednotlivě žijícími organismy o velikosti 2 µm v průměru. Velikostní skupina těchto planktonních organismů se v poslední době objevuje v souvislosti s problémy, které způsobuje při vodárenské úpravě. Díky svým drobným rozměrům prochází tyto organismy technologickými stupni často až do upravené vody. Příkladem pikoplanktonního organismu je např. sinice Synechococcus capitatus (viz obr. 2) BAILEY-WATTS et KOMÁREK, která má protáhlé buňky o šířce 0,7 až 0,9 µm a délce v rozmezí 5,5 až 27,3 µm. Na konci buněk vytváří charakteristickou hlavičku, díky níž organismus získal svůj druhový název. V této koncové struktuře jsou shromážděné mikrotubuli (tj. submikroskopické struktury), podílející se na dělení buněk. V plazmě je uložen periférní thylakoid (tj. fotosyntetická membrána). Buňky se vyskytují jednotlivě a někdy vytvářejí řetízky složené ze 2 až 4 buněk. Jedná se o psychrofilní organismus, který se začíná pomnožovat již při teplotě vody 5 až 6 °C. Tento druh pikoplanktonní sinice byl zjištěn na našem území v roce 1997 v surové vodě z údolní nádrže Janov (v okrese Most), kde způsoboval masivní rozvoj sinice charakteristické hnědé zabarvení hladiny (viz obr. 3). Zajímavostí výskytu tohoto organismu je fakt, že původní lokalitou této sinice je skotské jezero Loch Leven, kde byla poprvé zaznamenána v roce 1967. Původ sinice na údolní nádrži Janov je přisuzován přenosu buněk na nohách a peří polární mořské potápky, každoročně přilétající na lokalitu.

 
Obr. 1: Příklad pikoplanktonních organismů (-algae), na obrázku pikoplanktonní sinice.
 
Obr. 2: Příklad velikostí a tvaru sinice Synechococcus capitatus.
 
Obr. 3: Zahuštěná biomasa sinice Synechococcus capitatus v lahvi.
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf      III graf

Citujte jako:  ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Pikoplankton. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=P009>