kondensační produkty aminokyselin, které jsou spojeny peptidovou vazbou. Dělíme je podle řady kriterií: a) podle počtu spojených aminokyselin na oligopeptidy (obvykle méně než 10 aminokyselin) a polypeptidy, přičemž látky obsahující více něž 100 aminokyselinových zbytků nazýváme bílkovinami; b) podle struktury řetězce na lineární a cyklické; c) na přirozené, vyskytující se v organismech, a synthetické, které jsou připravovány cestou organické synthesy. Biosynthesa
peptidů může probíhat specifickou drahou typickou pro daný peptid (např. synthesa glutathionu); tyto peptidy mohou obsahovat i některé neproteinogenní aminokyseliny nebo aminokyseliny v D-konfiguraci. Mnoho přirozených peptidů však vzniká jako produkt cíleného štěpení prekursorových bílkovin. Peptidy plní v organismech
mnoho různých funkcí: působí jako hormony (od tripeptidů až po vysokomolekulární proteohormony), antibiotika, rostlinné jedy (např. z muchomůrek), kofaktory enzymů (viz glutathion) atd. Za první synthesu peptidového hormonu a za práce týkající se biochemicky významných sirných sloučenin obdržel V.duVigneaud roku 1955 Nobelovu cenu.
II 