bílkoviny - prostorové uspořádání {1}

protein spacial arrangement (or conformation)

též konformace, struktura, vycházející z natočení jednoduchých vazeb v polypeptidovém řetězci, přičemž vlastní peptidová vazba je díky delokalisaci elektronů téměř planární. Prostorové uspořádání je stabilisováno nesčetným množstvím nekovalentních interakcí; je pro každou bílkovinu jedinečné a podmiňuje její biologickou funkci (srovnej denaturace). Prostorová struktura, a tím i biologická aktivita proteinů je často ovlivňována různými typy regulací; k nejdůležitějším patří allosterická regulace a chemická derivatizace (např. fosforylace, glykosylace, řízené štěpení peptidových řetězců). Prostorové uspořádání bílkovin závisí samozřejmě též na konfiguraci aminokyselin; protože všechny proteinogenní aminokyseliny, kromě glycinu, jsou typu L, běžně se o konfiguraci při diskusi prostorového uspořádání nehovoří. Při popisu prostorového uspořádání bílkovin rozlišujeme několik úrovní (viz prostorová struktura biopolymerů). Za práce na ribonuklease, zejména s ohledem na vztahy mezi aminokyselinovou sekvencí a biologicky aktivní konformací, obdržel roku 1972 C.B.Anfinsen Nobelovu cenu.
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf
Citujte jako:  KODÍČEK, M. bílkoviny - prostorové uspořádání. From Biochemické pojmy : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=bilkoviny_-_prostorove_usporadani>