konformace {1}

conformation

prostorové uspořádání, které vychází z natočení jednoduchých vazeb (z torsních úhlů). Jedna konformace (konformer) může přecházet na druhou, aniž by došlo k přerušení kovalentních vazeb (srovnej konfigurace). Mezi typické konformační přechody patří změna židličkové konformace na vaničkovou u cyklických monosacharidů, denaturace bílkovin, indukované přizpůsobení u enzymů apod. Tento pojem se někdy užívá jako synonymum prostorového uspořádání biopolymerů, neboť jejich konfigurace je pro daný biopolymer neměnná (L-aminokyseliny v bílkovinách, D-monosacharidy v nukleových kyselinách).
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf
Citujte jako:  KODÍČEK, M. konformace. From Biochemické pojmy : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=konformace>