Různobrvky jsou autotrofní eukaryotické organismy velmi podobné skupině zlativek, až na barvu chloroplastů (jsou žlutozelené, hnědý fukoxantin chybí). Skupina různobrvek je charakteristická obrovskou paletou tvarů a typů stélek. Ve skupině je patrný náznak vývoje od amébovitých po vícebuněčné nepohyblivé druhy. Jsou zde druhy s monadoidní stélkou (jednobuněční bičíkovci), rhizopodiální stélkou (měňavkovitý charakter), kokální, vláknité (mnohobuněčná tvořená jednojadernými buňkami), sifonální (trubicovitá, vakovitá a vícejaderná). Většinou se pasivně vznášejí, aktivně pohyblivé druhy mají dva nestejně dlouhé bičíky (× zelené řasy).

Asimilačními pigmenty je chlorofyl-a,e, ß-karoten a xantofyly, výsledná barva chromatoforů je zelená (× zelené řasy mají jiný poměr asimilačních barviv, různobrvkám chybí chlorofyl-b). V plazmě mají přítomná světlolomná tělíska, krystaly a produkty fotosyntetické asimilace, tj. olej, chrysolaminaran (nikdy ne škrob: aby nedošlo k záměně se zelenou řasou, lze aplikovat LUGOLŮV roztok, tzv. UTERMÖHLOVA fixáž, který podává v tomto případě negativní škrobovou reakci). Buněčná stěna je celulózního typu (reaguje na pektin, bývá prostoupena oxidem křemičitým či uhličitanem vápenatým), u některých druhů se skládá ze dvou částí, např. rod Tribonema tvořící tzv. „H” struktury (podobnost se zelenou řasou Microspora (viz obr. 1)). Základní zástupce a rozdělení do skupin uvádí schématický přehled: Zařazení vybraných rodů různobrvek třídy Xanthophyceae. V případě bližšího taxonomického určování je nutno použít podrobnou taxonomickou literaturu.

 

---

Obr. 1: Vlákno zelené řasy ze skupiny zelenivek řádu Microsporales, druh Microspora amoena, lze zaměnit za vlákna různobrvek.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III