Základním charakteristickým znakem celé skupiny je výrazné zelené zbarvení, způsobené přítomností asimilačních pigmentů ve skladbě: chlorofyl-a+b, α a β-karoteny a xantofyly (lutein, neoxantin, violaxantin a zeaxantin, u Ulvophyceae navíc sifonein a sifonoxantin).

V chloroplastu je přítomen pyrenoid, tj. bílkovinné tělísko pokryté škrobovými zrny. Charakteristická je přítomnost enzymu 1,5-ribulózobifosfát karboxylázy, vázajícího oxid uhličitý v temné fázi fotosyntézy × zelené rostliny.

Zásobní látkou je α-1,4-glukan a polyfosfátové granule volutinu, u Ulvophyceae navíc mannan a xylan.

Povrch buňky je tvořen polysacharidy (sporopolenin), hemicelulózou, pektinem, slizem (pokud je vylučován póry, umožňuje pomalý pohyb) či glykoproteinovou chlamys u Chlamydophyceae. U bičíkatých zástupců je přítomno i stigma.

Rozdělení zelených řas do jednotlivých taxonomických tříd je dáno postavením bičíků, průběhem mitózy a charakterem buněčné stěny. V případě bližšího taxonomického určování je nutno použít podrobnou taxonomickou literaturu. Systematické rozdělení a příslušnost řádů do jednotlivých tříd bylo převzato z několika pramenů.

Třída Chlamydophyceae (chlamydomonády) – systematika dle ETTL (1980): řády Chlamydomonadales, Volvocales, Tetrasporales, Chlorococcales.

Třída Chlorophyceae (zelenivky) – systematika dle MATTOX et STEWARD (1984): řády Chlorellales, Protosiphonales, Microsporales, Oedogoniales, Chaetophorales.

Třída Ulvophyceae (vláknité zelené řasy) – systematika dle MELKONIAN (1989): řády Ulotrichales, Ulvales, Siphonocladales.

Třída Charophyceae (parožnatky) – systematika dle FOTT (1971): řády Coleochaetales, Charales.

Třída Zygnematophyceae (spájivé řasy) – systematika dle FOTT (1971): řády Mesotaeniales, Desmidiales, Zygnematales.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III