Aktivační systémy

Activated sludge processes, activated systems

Proces aktivace byl poprvé použit v roce 1913 v Anglii. Od této doby vznikla celá řada variant biologického způsobu čištění odpadních vod a rozšířila se do celého světa. Princip aktivace spočívá ve vytvoření směsné kultury mikroorganismů, které jsou volně rozptýlené ve vodě a ve větších počtech vázány ve vločkách tvořících tzv. aktivovaný kal. Směsná kultura mikroorganismů je výsledkem spontánního směšování přitékající odpadní vody s recirkulovaným aktivovaným kalem a provzdušňováním vzduchem za intenzivního míchání po určitou dobu (doba zdržení) v aktivační nádrži. Aktivovaný kal se s čištěnou odpadní vodou vede do dosazovací nádrže (viz obr. 1), kde se odděluje a zahušťuje, část takto zahuštěného kalu se vrací zpět do aktivační nádrže (recirkulace) a přebytečný kal se zpracovává vyhníváním. Vyčištěná odpadní voda a oddělená od aktivovaného kalu je vypouštěna do recipientu (pokud to povolují minimální limity pro vypouštění). Aktivace předpokládá mechanické zbavení hrubých nečistot, čištění v aktivační nádrži a separaci biomasy v dosazovací nádrži. Účinnost čisticího procesu závisí nejen na aktivaci, ale i na separaci. V případě přítomnosti sloučenin dusíku a fosforu v sekundárně čištěné odpadní vodě se zařazuje terciární stupeň odbourání těchto nutrientů. Základními parametry aktivačního procesu z hlediska biocenózy je doba zdržení (poměr objemu nádrže k přítoku odpadní vody), stáří kalu (průměrná doba od vzniku vločky po její odstranění v přebytečném kalu), objemové zatížení (množství znečištění vyjádřené jako BSK5 připadající na jednotku funkčního objemu technologického zařízení za jednotku času) a zatížení kalu (množství substrátu připadající na jednotku biomasy aktivovaného kalu za jednotku času). Účinnost čisticího aktivačního procesu se hodnotí na základě složení biocenózy (počet dispergovaných bakterií, kvalitativní a kvantitativní složení biocenózy, viz sukcese organismů při aktivaci), separovatelnosti vloček od vyčištěné vody, a zjištění morfologie vloček (viz vločky aktivovaného kalu).

 
Obr. 1: Celkový pohled na biologickou část čistírny odpadních vod s aktivačními a dosazovacími nádržemi.
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf      III graf

Citujte jako:  ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Aktivační systémy. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=A006>