Biochemický slovník

angl. protoporphyrins, bezprostřední prekursory porfyrinů při biosyntéze hemu.

angl. provitamins, neaktivní prekursory vitaminů; na svou aktivní formu jsou přeměňovány chemickými modifikacemi v organismu. Nejznámějšími provitaminy jsou karotenoidy (provitaminy A) a ergosterol (provitamin D).

angl. pseudogene, úsek DNA, který má vysokou homologii s funkčním genem, ale není transkribován. Předpokládá se, že pseudogeny vznikly z funkčních genů mutacemi během evoluce.

angl. reading frame, kontinuální sled kodonů v mRNA určující pořadí aminokyselin v proteinu; též způsob čtení mRNA, daný tím, že jistý nukleotid (a pak každý 4., 7., 10. atd.) je v kodonech první (viz mutace posunem čtecího rámce).

angl. chromogenic substrate, bezbarvá nebo téměř bezbarvá látka, která se enzymovou reakcí přeměňuje na látku barevnou, z řeckého chroma = barva a genos = rodit, tedy látka rodící barvu. Chromogenní substráty se běžně využívají při spektrofotometrickém stanovení katalytické aktivity enzymových preparátů: přidá se chromogenní substrát a měří se intenzita vznikajícího zabarvení (tedy rychlost růstu absorbance).

angl. alternative splicing, různé způsoby sestřihu primárního transkriptu mRNA vedoucí k různým bílkovinným produktům.

angl. transhydrogenases, nesystémové označení oxidoreduktas přenášejících vodíkové atomy, častější označení dehydrogenasy (viz dehydrogenace).

též fosforolýza, angl. phosphorolytic cleavage, rozkladný proces, při němž se jeden z produktů štěpení váže na volný fosfátový anion (P_i ). Mimořádně významné je fosforolytické štěpení glykogenu. Reakce je katalyzována enzymy ze skupiny fosforylas (EC 2.4.1.- a EC 2.4.2.-).

též replikační vidlička, angl. replication fork, úsek DNA ve tvaru písmene Y, v němž probíhá synteza řetězců DNA; dvě replikační vidlice ohraničují replikační očko. Při replikaci se vidlice posunuje (při analogii s písmenem Y směrem dolů) a dvouřetězcová (mateřská) DNA se postupně otvírá tak, jak jsou syntetizovány dceřinné řetězce.

angl. DNA recombination, buněčný proces, při němž vzniká dceřiná DNA obsahující segmenty dvou rodičovských DNA. Tento pojem se používá i pro označení procesů, při nichž je in vitro do DNA jednoho druhu vložen úsek DNA jiného druhu tak, aby tato rekombinantní DNA mohla poté být vložena do buňky téhož nebo jiného druhu. Tento postup se v genovém inženýrství využívá pro vložení určitého genu do vektoru, který se nejdříve pomocí restrikční endonukleasy otevře a pak pomocí DNA-ligasy uzavře tak, aby obsahoval nový gen (viz rekombinantní bílkoviny). Za základní studie biochemie nukleových kyselin, zvláště rekombinantní DNA, obdržel roku 1980 P. Berg Nobelovu cenu.