rekombinace DNA

angl. DNA recombination, buněčný proces, při němž vzniká dceřiná DNA obsahující segmenty dvou rodičovských DNA. Tento pojem se používá i pro označení procesů, při nichž je in vitro do DNA jednoho druhu vložen úsek DNA jiného druhu tak, aby tato rekombinantní DNA mohla poté být vložena do buňky téhož nebo jiného druhu. Tento postup se v genovém inženýrství využívá pro vložení určitého genu do vektoru, který se nejdříve pomocí restrikční endonukleasy otevře a pak pomocí DNA-ligasy uzavře tak, aby obsahoval nový gen (viz rekombinantní bílkoviny). Za základní studie biochemie nukleových kyselin, zvláště rekombinantní DNA, obdržel roku 1980 P. Berg Nobelovu cenu.

» Biochemický slovník