Biochemický slovník

angl. calmodulin, malá (mol. hm. = 16,7 kDa) intracelulární bílkovina vázající vápenaté ionty; podílí se na mnoha regulačních procesech, v nichž Ca²⁺ (resp. komplex kalmodulin–Ca²⁺) působí jako druhý posel.

též iontové póry, angl. ion channels, integrální membránové bílkoviny umožňující selektivní pasivní transport iontů (viz uniport) biologickou membránou mechanismem usnadněné difuze. Energetika transportu je dána rozdílem elektrochemického potenciálu iontu na obou stranách membrány. Prostupnost těchto kanálů může být ovlivňována membránovým potenciálem (jsou to napětím řízené kanály, uplatňují se zejména při vedení vzruchu nervovým vláknem), vazbou specifické molekuly (jsou to chemicky řízené kanály, působí např. při přenosu vzruchu v synapsích nervových buněk) nebo mechanickými podněty (tlakem, např. v buňkách vnitřního ucha). Změna prostupnosti membrán pro ionty ovlivní biochemické pochody v buňkách. Za objevy týkající se funkce jednotlivých iontových kanálů v buňkách získali v roce 1991 E. Neher a B. Sakmann Nobelovu cenu, R. MacKinnon ji pak obdržel roku 2003 za strukturní a mechanistické studie těchto proteinů.

angl. viral capsid, obal molekuly nukleové kyseliny ve virové částici. Základem kapsidy jsou jednořetězcové bílkoviné podjednotky, tvořící oligomerní struktury, zvané kapsomery. Kapsidy lze považovat za největší bílkovinné struktury s definovanou molekulovou hmotností. Například obal viru tabákové mozaiky je tvořen 2 130 identickými podjednotkami o hmotnosti 17,5 kDa, má tedy definovanou molekulovou hmotnost 37,3 MDa.

angl. carbamoyl phosphate, jedna z metabolicky aktivních forem dusíku. V mitochondriích je syntetizován z amonných iontů a oxidu uhličitého za katalýzy ligasou karbamoylfosfátsynthasou (amoniak) (EC 6.3.4.16) NH₄⁺ + CO₂ + 2 ATP → NH₂-CO-O-PO₃^2- + 2 ADP + P_i (anorganický fosfát); touto reakcí je detoxikován amoniak u ureotelních organismů, u nichž karbamoylová skupina vstupuje do močovinového cyklu. V cytosolu je zdrojem dusíku pro syntézu karbamoylfosfátu především glutamin (karbamoylfosfátsynthasa (glutamin hydrolyzující), EC 6.3.5.5, biosyntéza pyrimidinových nukleotidů apod.).

angl. carbohydrates, starší (v podstatě chybné) označení sacharidů. Sumární vzorec většiny sacharidů lze totiž vyjádřit jako C_m(H₂O)_n, což evokuje představu, že jde o hydráty uhlíku, tedy karbo-hydráty. V angličtině termín carbohydrates přetrvává. V češtině se ještě občas objevuje i nevhodný analogický termín "uhlohydráty" nebo dokonce "uhlovodany".

též karbonátanhydrasa, karbonátdehydratasa, karbonanhydrasa a další názvy, angl. carbonic anhydrase, EC 4.2.1.1, enzym ze třídy lyas, který zajišťuje ustavování rovnováhy mezi rozpuštěným oxidem uhličitým a hydrokarbonátovým iontem: CO₂ + H₂O HCO₃^- + H⁺. Rychlá hydratace metabolicky vznikajícího CO₂ podmiňuje jeho efektivní transport z tkání a naopak dehydratace hydrokarbonátu je nutná pro uvolnění CO₂ do plynné fáze v plicích. Podílí se též na udržování stabilní hodnoty pH v krvi a tkáních.

angl. carboxylases, enzymy ze třídy ligas nebo lyas, které zajišťují připojení oxidu uhličitého k substrátu. Působením pyruvátkarboxylasy (EC 6.4.1.1) vzniká z tříuhlíkatého pyruvátu čtyřuhlíkatý oxalacetát (úvodní reakce glukogeneze), acetyl-CoA-karboxylasa (EC 6.4.1.2) umožňuje vznik malonyl-CoA (viz biosyntéza mastných kyselin) apod.; prostetickou skupinou těchto ligas je biotin. Mezi karboxylasy ze třídy lyas patří např. RUBISCO (EC 4.1.1.39) a fosfoenolpyruvátkarboxykinasa (EC 4.1.1.32, viz C3, C4 a CAM-rostliny).

též dekarboxylasy, angl. carboxylyases / decarboxylases, enzymy ze třídy lyas, EC 4.1.1.-, které katalyzují odštěpení oxidu uhličitého ze substrátu; toto štěpení však není spojeno s oxidací (srov. dekarboxylace).

angl. carboxypeptidases, enzymy ze třídy hydrolas, které katalyzují odštěpování aminokyseliny nebo dipeptidů z C-konce peptidového řetězce. Většinou jsou to zinkové metaloproteiny ze skupiny EC 3.4.17.-. V tenkém střevě se podílejí na trávení bílkovin.