Biochemický slovník

angl. haptoglobin, protein krevní plasmy, tvořený čtyřmi polypeptidovými řetězci spojenými disulfidovými můstky. Jeho úkolem je vázat hemoglobin uvolněný do plasmy při hemolýze, a tak zabránit oxidativnímu působení volného hemoglobinu, jakož i ztrátě železa uvolněného z hemoglobinu katabolickými procesy. Hemoglobin-haptoglobinový komplex je odstraňován buňkami retikulo-endoteliálního systému, především slezinnými buňkami. V důsledku zvýšené hemolýzy koncentrace haptoglobinu v plasmě výrazně klesá; toho se využívá v diagnostice hemolytických anemií.  

anglický chemik (1865–1940), Nobelova cena (chemie, 1929) za výsledky získané při výzkumu fermentace cukrů a fermentačních enzymů (spolu s C. H. von Eulerem-Chelpinem). Vystudoval chemii v Manchestru, poté pracoval rok jako stipendista u E. Fischera v Erlangenu. Od roku 1897 působil jako chemik v nově založeném Institutu preventivní medicíny v Londýně; od roku 1907 až do roku 1930 zde byl vedoucím Biochemického ústavu. Zprvu se zabýval působením světla na směs oxidu uhličitého a chloru. Jeho klasické studie fermentace cukrů kvasničnou šťávou vedly k formulaci pojmu intermediární metabolismus. Věnoval se také studiu vitaminů. V roce 1926 byl povýšen do šlechtického stavu.

anglický chemik (1883–1950), Nobelova cena (chemie, 1937) za výzkum sacharidů a vitaminu C. Prokázal, že monosacharidy se běžně vyskytují v cyklické podobě; vzorce v této podobě se nazývají Haworthovy. Jeho kniha The Constitution of Sugars (1929) se stala základní učebnicí. Jeho metoda určování délky řetězce methylovaných polysacharidů pomohla objasnit strukturu škrobu, celulosy, glykogenu, inulinu a xylanu. V roce 1934 se mu, spolu s E. Hirstem, podařilo připravit vitamin C, první plně syntetický vitamin; tato levná syntéza askorbové kyseliny, jak ji Haworth nazval, otevřela cestu k jejímu medicínskému využití. V roce 1947 byl povýšen do šlechtického stavu.

angl. hematocrit / haematocrit, zkr. Ht nebo HCT, relativní objemem červených krvinek v plné krvi  (v objemových procentech). Závisí na počtu a velikosti červených krvinek. Patří do základního vyšetření krevního obrazu. Normální hodnoty hematokritu jsou 44 % u mužů a 39 % u žen. Měření se provádí tak, že se odstředí plná krev (s přídavkem antikoagulačního činidla); protože poměr množství (resp. celkového objemu) ostatních krevních tělísek (bílých krvinek a krevních destiček) je vůči objemu červených krvinek zanedbatelný, získá se tak přímo hodnota hematokritu. Tato hodnota může být snížena v důsledku anémií různého původu, snížení objemu červených krvinek či po infuzích, naopak zvýšena v důsledku dehydratace organismu či zmnožení červených krvinek.