helix

angl. helix, česky šroubovice, typ periodické prostorové struktury řetězce biopolymeru. V různém rozsahu se vyskytuje u bílkovin (nejčastěji α-helix, ale také např. trojitý helix kolagenu), u nukleových kyselin (např. dihelix DNA) nebo u některých polysacharidů (amylosa). Helix může být charakterizován různými geometrickými parametry, např. počtem monomerních zbytků na jeden závit, výškou závitu, poloměrem helixu apod. Šroubovicové (helikální) uspořádání je stabilizováno různými intramolekulárními i intermolekulárními nekovalentními interakcemi, často se zde uplatňují vodíkové můstky.

» Biochemický slovník