hem

angl. heme nebo haem, z řeckého haíma = krev, složitá rovinná cyklická sloučenina červené barvy ze skupiny porfyrinů, v jejímž středu je pevně koordinačně-kovalentními vazbami vázán ion železa. V hemoglobinu a myoglobinu existuje ve formě Fe2+ a může na sebe reverzibilně vázat molekulu kyslíku O2. V cytochromech se vyskytuje převážně v trojmocné podobě (Fe3+) a je schopen přenášet elektrony tím, že se (dočasně) redukuje na formu Fe2+. Je součástí aktivního místa některých enzymů třídy oxidoreduktas (mnohé peroxidasy, katalasy, kotvený komplex IV dýchacího řetězce atd.). Pojmem hematin, hemin nebo ferrihem bývá označován hem obsahující železitý kation (Fe3+); hemoglobin, obsahující hemin, se nazývá methemoglobin. Hlavními degradačními produkty hemu jsou bilirubin a další žlučová barviva. Biosyntéza vychází ze sukcinyl-CoA a glycinu; nejvýznamnějším meziproduktem této anabolické dráhy je δ-aminolevulová kyselina. Za výzkum struktury hemu a chlorofylu a zejména za syntézu hemu obdržel roku 1930 H. Fischer Nobelovu cenu.

» Biochemický slovník