Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: 1 2 3 (Další)
VŠE

C

Chain Ernest Boris

1906–1979, Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1945) za objev penicilinu a jeho léčebného efektu na různé infekční choroby (spolu s A. Flemingem a H. W. Floreym). Narodil se v Berlíně (Německo), kde vystudoval chemii a fyziologii. V důsledku tehdejší antisemitské kampaně přesídlil roku 1933 do Anglie a později přijal britské občanství. Od roku 1939 spolupracoval v Oxfordu s H. W. Floreym na izolaci a purifikaci penicilinu (objeveného v roce 1928 A. Flemingem) a prováděl s tímto antibiotikem první klinické testy. V roce 1969 byl povýšen do šlechtického stavu. Byl nadaným klavíristou; veřejně koncertoval a nějaký čas působil jako hudební kritik.

Chalfie Martin

americký biochemik (nar. 1947), Nobelova cena (chemie, 2008) za objev a výzkum zeleného fluorescenčního proteinu (GFP, spolu s O. Shimomurou a R. Y. Tsienem). Původně studoval matematiku na Harvardově univerzitě, posléze se však „stal biochemikem“, neboť tento obor „nejlépe spojuje jeho zájem o chemii, matematiku a biologii“. Jeho podíl na využití GFP spočívá zejména v tom, že zjistil, jak lze tuto fluorescenční značku navázat na jiné proteiny a sledovat tak jejich cestu organismem a jejich případné přeměny; jeho práce „Green fluorescent protein as a marker for gene expression“ (Science, 263, 802–805) z roku 1994 patří k nejcitovanějším biochemickým publikacím. Dříve než definitivně zakotvil v akademickém výzkumu působil např. v obchodě s oděvy, kde pomáhal svým rodičům, či jako učitel na základní škole; za zmínku stojí i skutečnost, že byl kapitánem plaveckého týmu své alma mater.

chaperon

angl. chaperone, vyslov šaperoun = gardedáma, též chaperonin, bílkovina, podílející se na svinování dalších bílkovin. Chaperony se uplatňují trojím způsobem:

pomáhají bílkovinám správně se sbalit (= nalézt funkční prostorové uspořádání);
zabraňují bílkovinám svinout se předčasně (mimo oblast, kde mají vykonávat svoji funkci);
zabraňují intermolekulárním interakcím ještě nesbalených bílkovin, a tím i jejich precipitaci.

Charpentier Emmanuelle Marie

francouzská biochemička a mikrobioložka (nar. 1968), Nobelova cena (chemie, 2020) za vývoj metody pro úpravu genomu metodou CRISPR/Cas9 (spolu s J. A. Doudna). Studovala biochemii, genetiku a mikrobiologii na univerzitě v Paříži. Během studia patogenní bakterie Streptococus pyrogenes objevila zvláštní strukturu DNA, která znemožňuje virům tuto molekulu rozštěpit a je součástí obranného systému CRISPR/Cas. Tyto poznatky publikovala v roce 2011, kdy také začala spolupráci s J. Doudna, zkušenou biochemičkou s detailní znalostí RNA. Společně pak upravily bakteriální genetické "nůžky" tak, aby mohly být používány in vitro. Tato technika dnes patří k nejvýznamnějším nástrojům molekulové genetiky, neboť umožňuje aktivovat, umlčet či editovat určité geny.

chiralita

angl. chirality, prostorově-geometrická vlastnost určitého objektu, tedy i molekuly; chirální objekt není totožný se svým zrcadlovým obrazem, nemá tedy střed ani rovinu symetrie, může však mít osu symetrie. Vztah objektu a jeho obrazu je stejný jako vztah pravé a levé ruky (z řeckého cheir = ruka). Chirální molekuly jsou opticky aktivní; jejich roztoky stáčejí rovinu lineárně polarizovaného světla.

chitin

angl. chitin, stavební polysacharid bezobratlých živočichů (např. v krunýři korýšů či krovkách hmyzu), součást buněčných stěn některých mikroorganismů. Jeho monomerní jednotky, N-acetylglukosamin (viz aminocukry), jsou propojeny glykosidovými vazbami β(1 → 4).

chlorofyly

angl. chlorophylls, skupina zelených fotosyntetických pigmentů; složité hořečnaté komplexy odvozené od porfyrinu s připojeným lineárním isoprenoidním řetězcem (zbytkem alkoholu fytolu),

který dává molekule chlorofylu schopnost zakotvit v biologické membráně. Liší se navzájem postranními řetězci na porfyrinovém kruhu. Chlorofyly absorbují fotony především v modré a červené oblasti spektra; vlnové délky absorpčních maxim jsou ovlivněny bílkovinami, na něž jsou chlorofyly vázány (tvoří pigment-proteinové komplexy). Molekuly chlorofylu jsou obsaženy jak v anténním komplexu, tak v reakčních centrech, kde se využívá jejich schopnosti změnit při přechodu ze základního do excitovaného stavu významně svůj redoxní potenciál. V základním stavu jsou to činidla oxidační, v excitovaném však činidla silně redukční, která mají tendenci zbavit se elektronu a přejít na kationickou formu; vzhledem k tomu, že současně přejdou do základního stavu, musejí se v dalším kroku stabilizovat přijetím elektronu (viz fotosyntéza, fotofosforylace, fotoredukce).

chloroplasty

angl. chloroplasts, fotosyntetické organely vyšších rostlin. Podobně jako mitochondrie mají na povrchu

dvojitou membránu. Vnitřní prostor (stroma) obsahuje membránové útvary, zvané thylakoidy, v nichž probíhá světlá fáze fotosyntézy (syntéza ATP a NADPH), zatímco ve stromatu jsou lokalizovány enzymy zajišťující průběh temné fáze (viz Calvinův cyklus) a následné metabolické procesy (glukogenese, syntéza škrobu). Stejně jako mitochondrie obsahují chloroplasty vlastní DNA a proteosyntetický aparát, podobný aparátu prokaryot.

cholesterol

angl. cholesterol, z řeckého cholé = žluč a stear = tuk, steroidní alkohol (sterol), nejvýznamnější steroidní sloučenina

vyšších živočichů; patří mezi isoprenoidy. U člověka je syntetizován téměř ve všech tkáních (zejména v játrech); je obsažen v buněčných membránách (v mozku 10 % sušiny) a v krevních lipoproteinech (asi 2 mg na 1 ml krve), a to jak volný, tak ve formě esterů s vyššími mastnými kyselinami. Snižuje fluiditu membrán, a tím i jejich propustnost pro malé molekuly. Je prekursorem biosyntézy steroidních hormonů. Jeho biodegradace probíhá v játrech, kde z něj vznikají žlučové kyseliny. Ukládání cholesterolu v cévách a tvorba žlučových kamenů jsou patologické; zvýšená koncentrace cholesterolu v krevní plasmě je jedním z rizikových faktorů aterosklerózy, a tím i srdečních a cévních chorob (např. infarktu myokardu). Rizikový je zvláště LDL-cholesterol (cholesterol obsažený v LDL, viz krevní lipoproteiny), zatímco HDL-cholesterol má naopak význam ochranný. Za objevy týkající se metabolismu cholesterolu získali v roce 1964 F. Lynen a K. E. Bloch Nobelovu cenu, v roce 1985 pak M. S. Brown a J. L. Goldstein za objevy týkající se jeho regulace.

cholin

angl. choline, kvarterní amoniová báze rostlinného i živočišného původu, ve formě esteru s fosfatidovou kyselinou

(fosfatidylcholin, lecitin, viz fosfatidy) nebo ve formě sfingomyelinů je to významná složka biologických membrán (viz fosfolipidy). Vyskytuje se hojně např. v mozku nebo ve vaječném žloutku. Je metabolickým methylačním činidlem. Snižuje krevní tlak. Jeho ester s octovou kyselinou, acetylcholin, je nejvýznamnějším neurotransmiterem nervosvalových spojení.