angl. cholesterol, z řeckého cholé = žluč a stear = tuk, steroidní alkohol (sterol), nejvýznamnější steroidní sloučenina vyšších živočichů; patří mezi isoprenoidy. U člověka je syntetizován téměř ve všech tkáních (zejména v játrech); je obsažen v buněčných membránách (v mozku 10 % sušiny) a v krevních lipoproteinech (asi 2 mg na 1 ml krve), a to jak volný, tak ve formě esterů s vyššími mastnými kyselinami. Snižuje fluiditu membrán, a tím i jejich propustnost pro malé molekuly. Je prekursorem biosyntézy steroidních hormonů. Jeho biodegradace probíhá v játrech, kde z něj vznikají žlučové kyseliny. Ukládání cholesterolu v cévách a tvorba žlučových kamenů jsou patologické; zvýšená koncentrace cholesterolu v krevní plasmě je jedním z rizikových faktorů aterosklerózy, a tím i srdečních a cévních chorob (např. infarktu myokardu). Rizikový je zvláště LDL-cholesterol (cholesterol obsažený v LDL, viz krevní lipoproteiny), zatímco HDL-cholesterol má naopak význam ochranný. Za objevy týkající se metabolismu cholesterolu získali v roce 1964 F. Lynen a K. E. Bloch Nobelovu cenu, v roce 1985 pak M. S. Brown a J. L. Goldstein za objevy týkající se jeho regulace.
vyšších živočichů; patří mezi