Vyšší rostliny jsou mnohobuněčné většinou zelené rostliny, obsahující chlorofyl-a a chlorofyl-b a karotenoidy, se suchozemským způsobem života (výjimkou jsou parazité a rostliny druhotně přizpůsobené životu ve vodě). V odborné literatuře jsou často označovány termínem Cormobionta, tj. rostliny vybavené orgány různé stavby a funkce, dané evolučním stupněm (× Thallobionta). Název skupiny je odvozen z termínu označující tělo těchto rostlin, tj. kormus, tvořené orgány: kořen, stonek, list (popř. jejich redukce).

Mezi vyšší rostliny patří mechorosty, kapraďorosty a semenné rostliny. Trochu diskutabilní postavení v taxonomii vyšších rostlin mají lišejníky.

Tělo vyšších rostlin je diferencováno v pravá pletiva. Povrch tvoří pokožka s průduchy, která je krytá kutikulou. U rostlin se vytvořily svazky cévní, typické pro rostliny cévnaté, tj. plavuně, přesličky, kapradiny a rostliny semenné. Orgány jsou rozlišené na vegetativní (slouží příjmu živin, látkové výměně a růstu) a generativní (slouží reprodukci). Charakteristické je střídání pohlavní a nepohlavní generace, tj. gametofytu (pohlavní orgány jsou gametangia, samčí antheridia, tj. pelatky a samičí archegonia, tj. zárodečníky) a sporofytu (nepohlavní fáze vytvářející částice, jimiž se rostlina rozmnožuje a rozšiřuje, tj. spory a semena). Odlišnosti jsou u vývojově nižší skupiny, tj. u mechorostů, jejichž stélka je rozlišena v lodyžku s postranními lupenitými lístky a přichycená jednobuněčným či přehrádkovaným větveným vláknem, tj. rhizoidem. Mechorosty mají bezcévný gametofyt a systém různě vyvinutých vodivých pletiv. U mechorostů je gametofyt, který je představován prvoklíčkem a zelenou rostlinkou, převažující a samostatnou fází, výživou nezávislou na sporofytu. U dalších výtrusných rostlin je gametofyt velmi malý, měřící několik milimetrů a pomíjivé existence (× sporofyt). Největší redukce gametofytu je u semenných rostlin, u kterých je tvořen několika málo buňkami v pylovém zrnu či zárodečném vaku.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III