V kalech jsou patogenní a podmíněně patogenní organismy přítomny v mnoha druzích, přináší nejen nebezpečí pro zvířata a lidi, ale i pro ostatní složky životního prostředí. Čerstvé kaly jsou kontaminovány v 91 %, aerobně stabilizované ze 79 % a vyhnilé v 82 %, průměrné množství salmonel je 10 KTJ na jeden litr. V čerstvém, vyhnilém a suchém kalu přežívají salmonely 143 až 180 dní, 38 serotypů. Při aplikaci kalů na půdu je potřeba dbát ustanovení uvedených ve Vyhlášce č.382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.

Stabilizované čistírenské kaly nesmí překročit maximální přípustné koncentrace těžkých kovů v mg na kg sušiny (200 mg Pb.kg^-1, 5 mg Cd·kg^-1, 200 mg Cr·kg^-1, 600 mg Cu·kg^-1, 200 mg Ni·kg^-1, 5 mg Hg·kg^-1, 2000 mg Zn·kg^-1, 30 mg As·kg^-1, do 25 mg poměru C:N·kg^-1, 500 mg AOX·kg^-1) a maximálně přípustné množství fekálně koliformních bakterií a fekálních streptokoků v 1 g kalu.

Limit v případě množství bakterií a streptokoků je dán kategorií znečištění půdy po aplikaci kalu:

1) kategorii I. je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení této vyhlášky

2) kategorii II. lze aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování plodin a na půdy na kterých se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní zeleniny a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení vyhlášky.

V lesnictví se využívají tekuté stabilizované kaly, aplikované plošně na vytěžených plochách (postřikem), aplikované jako hnojivé závlahy rychle rostoucích dřevin (gravitační přeronové spády) a k rekultivaci neplodných půd (aplikace do mělkých kalových lagun).

K odvodnění kalů se používají mokřadní rostliny. Do mělkých a těsných kalových lagun se naveze zemitý substrát z lehkých písčitých půd, do substrátu se vysadí mokřadní rostliny (rákos, orobinec a zblochan). Vytvořená plocha se postupně napouští tekutým kalem. Postupně vytvářená makrovegetace využívá ke svému metabolismu nutrienty přiváděné stabilizovaným kalem, probíhá transpirace z povrchu a evapotranspirace z porostu. Organická hmota pocházející z mokřadní vegetace se rozkládá a postupně humifikuje a zaváží se novými vrstvami tekutého kalu. Po dosažení požadované výšky se laguna odvodní a rostliny se spolu se zemitým substrátem promísí, vytěží a zkompostují.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III