Údolní nádrž je přechodným typem biotopu mezi stojatou a tekoucí vodou a její vznik je podmíněn lidskou činností. Nádrže mohou být uměle hrazené (viz obr. 1) nebo vytvořené na vodních tocích. Hlavním účelem vybudování nádrží bylo zásobení povrchovou vodou pro pitné účely, průmysl a závlahy a dále jako ochrana městských aglomerací před povodněmi. Dále z  hydroenergetického hlediska (viz obr. 2) jsou nádrže využívány pro přečerpávací vodní elektrárny či k umožnění vodní dopravy vytvořením hladiny, dále pro rekreaci a vodní sporty, rybochov.

V prvních letech napouštění prodělává nádrž vývoj (5 - 10 let) až do doby ustálení podmínek. Neustálým přísunem živin dochází ke zhoršování kvality povrchové vody projevující se příznaky eutrofizace - vznikem vegetačního zabarvení vody a vodního květu sinic.V roce 1970 zavedl ZELINKA bodovou klasifikaci trofické úrovně nádrží, kterou lze předcházet eutrofizaci a která umožňuje i prognózu možné eutrofizace nádrží. Klasifikací určil důležité parametry a hlediska mající vliv na jakost vody v nádržích (včetně typologie nádrží). Při výstavbě vodárenské nádrže je potřeba zvažovat: nadmořskou výšku maximální zásobní hladiny (viz obr. 3), expozici nádrže vůči slunečnímu záření (hluboké a zastíněné údolí), maximální hloubku nádrže (více než 50 m), průměrnou hloubku nádrže (více než 18 m), morfologii nádrže a její délku (orientace S-J, úzký dlouhý tvar), jakost přítokové vody (xenosaprobní přítok), předpokládanou primární produkci (málo minerálních a organických látek, množství fytoplanktonu méně než 1 000 mg·l^-1), hydrologické parametry nádrže, v případě přehrazení toku zajištění existence biocenóz i pod nádrží (viz obr. 4), způsob manipulace s vodou (viz obr. 5), vybudování odběrného objektu (viz obr. 6), výška hráze (viz obr. 7), apod. Význam při budování nádrží mají i předřazené nádrže (viz obr. 8), záchytné hrázky (viz obr. 9), které by měly být pravidelně vyklízeny, jinak ztrácí svojí funkci. Pevnost vybudovaných přehrad je nutné kontrolovat, zjišťují se tzv. průsaky vody skrz hráz (viz obr. 10).

 

---

Obr. 1: Uměle hrazená nádrž Janov v mosteckém okrese, celkový pohled na konfiguraci nádrže z přehradní zdi.

 

---

Obr. 2: Vyrovnávací nádrž, sloužící k akumulaci surové vody následně upravované na úpravně vody Meziboří. Hydraulický spád se využívá k výrobě energie.

 

---

Obr. 3: Situační plán se zachycením nadmořské výšky maximální zásobní hladiny a dalších charakteristik, týkajících se nádrže Janov.

 

---

Obr. 4: Celkový pohled z přehradní zdi na areál úpravny vody s odtokem pracích vod.

 

---

Obr. 5: V případě přehrazení toku je nutné zajistit existenci biocenóz i pod nádrží, tzv. bezpečnostní kaskády.

 

---

Obr. 6: Odběrný objekt situovaný na přehradní zdi nádrže Janov.

 

---

Obr. 7: Pod přehradní zdí nádrže Janov s odběrným objektem.

 

---

Obr. 8: Předřazené nádrže na vstupu do nádrže.

 

---

Obr. 9: Záchytné hrázky na vstupu do nádrže.

 

---

Obr. 10: Průsaky vody skrz hráz je nutné monitorovat a čas od času provádět revize hrází.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III