Díky rozdílné hustotě vnitřku těl organismů oproti hustotě okolní vody dochází u planktonních organismů k pomalému klesání ve vodním sloupci. Klesání organismů se řídí zákonitostmi STOKESOVA pravidla (viz uvedená rovnice).

Kde: S = rychlost klesání, g = tíhové zrychlení, r = poloměr koule, ρ₀ - ρ₁ = vývažek, µ = viskozita, F = tvarový odpor těla.

Na klesání organismů mají vliv zejména členy r, F a rozdíl mezi hustotou vnitřního těla a hustotou prostředí, nebo-li vývažek ρ₀ - ρ₁. Čím je organismus menší (hodnota r), tím je sedimentace pomalejší. Sedimentaci může organismus ovlivnit tvarovým odporem (člen F), kdy na svých schránkách či tělech tvoří různé výrůstky (ostny, trny a výběžky u řas i živočichů). Ve vodním sloupci se udržují dále organismy, které nemají kulovitý tvar těla, ale jsou většinou protáhlé (vláknité sinice a řasy), hvězdicovité či pentlicovité a dále mají zvětšený povrch těla. U zooplanktonu existuje navíc i sezónní polymorfismus (sezónní cyklické změny tvaru těl). Snížení vývažku (ρ₀ - ρ₁) a tedy i klesání organismů ovlivňuje, zjm. u fytoplanktonu, tvorba plynných měchýřků – vakuol (u sinic), tvorba slizových obalů či olejových krůpějí v plazmě. Tím dochází k odlehčení schránek.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III