Rozsivky, třída Bacillariophyceae, oddělení Chromophyta

Rozsivky (syn. diatomy, Diatomae) jsou jednobuněčné řasy, které žijí samostatně nebo tvoří kolonie. Buňka je uzavřená v dvoudílné buněčné stěně, která má tvar krabičky, tzv. frustuly. Tvar krabičky může být kruhový s radiální souměrností (centrické rozsivky) nebo podlouhlý s bilaterální souměrností (penátní rozsivky (viz obr. 1)). Schránka je tvořená oxidem křemičitým (opálem). Křemitá frustula (schránka, krabička) je důležitým určovacím znakem. Skládá se ze dvou misek zapadajících do sebe jako víčko a dno krabičky. Vrchní miska se označuje jako epithéka a spodní miska jako hypothéka. Na každé misce se rozlišuje plocha, tj. valva a pásek přirůstající k okrajům plochy, tj. pleura. Podle toho, na které misce se tyto struktury vyskytují, se hovoří o epivalvě a epipleuře u horní misky a hypovalvě a hypopleuře u spodní misky. Pohled na misku shora je valvální, z boku pleurální. U schránky rozsivek se rozlišuje několik rovin, tj. os souměrnosti. Osy souměrnosti schránky rozsivek jsou: apikální, transapikální a pervalvální.

Některé rozsivky mají buňky v tuhých slizovitých rourkách (viz obr. 2) tvořené beztvarým slizem, některé vytvářejí slizové stopky (viz obr. 3), kterými přisedají k podkladu. Při větším zvětšení lze na ploše misek (valvě) pozorovat systém pórů, komůrek a žeber. Tyto struktury jsou u centrických rozsivek uspořádány paprsčitě (vybíhající do středu buňky), u penátních rozsivek podél stěny (pozorované v mikroskopu jako žebra). Ve stěně schránky jsou komůrky, dutinky, tj. areolae. Mezi miskou a páskem je vsunutý šupinovitý obručovitý pásek, tj. copulae, mající výrůstky, tj. septa směřující do vnitřku buněk. U penátních rozsivek při valválním pohledu lze pozorovat široké střední žebro oddělující systém pórů a probíhající podél valvy.

Rozsivky nemají bičíky, pohyb je umožněn prouděním plazmy ve specializované struktuře stěny, v tzv. raphe. Asimilačními pigmenty je chlorofyl-a+c, fukoxantin. Zásobní látkou je chrysolaminaran (ß-1,3-glukan) a olej polyfosfátové granule volutinu (jsou produktem fotosyntézy, hromadí se v plazmě v podobě kapek). V přírodě jsou velmi rozšířené jako složka fytobentosu v tekoucích i stojatých vodách, přichycené na kamenech, vodních rostlinách, či jako hnědé povlaky na bahně. Při sběru je možná konzervace 2 až 4 % roztokem formalinu. Pro detailnější taxonomické určování se v případě rozsivek doporučuje provedení preparace rozsivek a příprava trvalého preparátu. (Další návody lze najít i v normě ČSN EN 13 946 Jakost vod – Pokyny pro rutinní odběr a úpravu vzorků bentických rozsivek z řek.)

Mechanismus dělení buněk vede k postupnému zmenšování velikosti frustul, proto lze u rozsivek pozorovat pohlavní způsob rozmnožování. U centrických rozsivek je pohlavní proces oogamický (viz auxospora (viz obr. 4) u Melosira varians), u penátních rozsivek konjugují gamety, kterými jsou haploidní protoplasty.

Ve vodárenství se řadí k mezi obtížně odstranitelné organismy (díky svému tvaru) a dále mezi organismy způsobující organoleptické závady. Při hromadném výskytu ve vodách se projevují muškátovým, kořenitým, travnatým, hnilobným, plísňovitým až rybím zápachem.

Obr. 1: Příklad penátních typů rozsivek (Nitzschia, Navicula, Synedra).

Obr. 2: Rozsivky rodu Cymbella (cf. ventricosa) ve slizových rourkách.

Obr. 3: Rozsivky rodu Cymbella tvořící slizová vlákna, umožňující přisednutí k podkladu.

Obr. 4: Auxospora u rozsivek (výsledek oogamického pohlavního procesu) druhu Melosira varians.