Specializovaná struktura stěny, štěrbina či perforovaná trubice ve schránce penátních rozsivek, která probíhá ve středním žebru. Prostřednictvím raphe komunikuje buňka s okolním prostředím a navíc umožňuje klouzavý pohyb po substrátu. Rozsivky s vyvinutým raphe jsou schopny samostatného pohybu, který se vysvětluje prouděním plazmy ve štěrbinách nebo kanálku této struktury. Centrické typy rozsivek raphe nevytvářejí. Raphe penátních rozsivek nemusí být celistvé, u některých druhů dokonce chybí. Rod Fragilaria raphe postrádá, rod Eunotia má štěrbinovité raphe na plášti misky přecházející na plochu na obou pólech buňky. Výrazně je raphe vyvinuté u rodu Navicula, kde má tvar podélné štěrbiny (v mikroskopu se jeví jako čárka) táhnoucí se podél celé buňky, ve střední části přerušené centrálním uzlem, tj. nodulus centralis, jevící se v mikroskopu jako středové pole, na obou pólech buňky ve zhrublé rozšířeniny, tj. noduli terminales. Štěrbinové raphe probíhá obvykle přes střed misky, u rodu Cymbella je posunuté směrem k okraji, miska tohoto rodu je obloukovitá. Rody Achnanthes a Cocconeis jsou charakteristické heteropolaritou, kdy raphe je vyvinuto pouze na spodní  misce. U rodu Nitzschia je raphe výrazně posunuto na okraj schránky, ze štěrbinového raphe se stává raphe kanálkové, chybí středové pole. Rod Epithemia má kanálkové raphe odlišného tvaru, je jakoby vykrojené (misky mají odlišně probíhající ventrální a dorzální část obrysové linie, raphe tvoří dvě obloukovitě prohnuté větve stýkající se uprostřed pod pravým či tupým úhlem). Rod Surirella má kanálkové raphe podél celého obvodu schránky (plochy misek stočené podél apikální osy, která je isopolární či heteropolární).

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III