V případě detailnějšího taxonomického určení rozsivek (viz obr. 1a–b) je možná tzv. preparace, která zahrnuje odstranění cizích příměsí (viz obr. 2), organických látek ze schránek a přípravu trvalého preparátu. U živého materiálu a pohybujících se rozsivek je jednoduché přelít vzorek do misky a přikrýt ji jemnou tkaninou. Přes noc živý materiál proleze tkaninou (90 % čistý materiál). V případě konzervovaného vzorku je nutné nejprve se zbavit hrubých nečistot a partikulí, vláknitých řas a jiných příměsí, a to filtrací, sedimentací i centrifugací. (U rozsivek se doporučuje konzervace za použití několika zrnek thymolu či pár kapek 32 % roztoku formaldehydu. Vyšší koncentrace jsou nepřípustné, protože kyselina křemičitá ze schránek přechází do roztoku, čímže se jejich struktura narušuje. LUGOLŮV roztok (též UTERMÖHLOVA fixáž) s obsahem kyseliny octové je nevhodný, protože po delším skladování vzorku se ztrácejí detaily na schránkách, schránky tzv. korodují.

Odstranění organického obsahu ze schránek spočívá v použití žíhání, oxidace v kyselinách či v peroxidu vodíku. Žíhaní se používá v případě, kdy je ve vzorku malé organické znečištění. Provádí se tak, že se kapka vzorku přenese na krycí sklíčko (tloušťka 0,17 mm) a nahřívá se nad kahanem přes ochrannou síťku či na elektrickém vařiči. Oxidace za studena, tzv. HUSTEDTOVA metoda, nastává v případě, kdy je ve vzorku větší obsah organických látek. Nejprve se provádí odvápnění vzorku: pár kapek 10 % kyseliny chlorovodíkové (HCl) se přidá do vzorku, vzorek se přivede do varu, po 30 až 60 minutách varu se vzorek ochladí, odstraní se hrubé frakce, odsaje se kyselina a vzorek se promývá destilovanou vodou do doby, kdy promývací voda reaguje neutrálně. Takto připravený odvápněný vzorek se okyselí koncentrovanou kyselinou sírovou (H₂SO₄) a přidá se koncentrovaný 1% roztok manganistanu draselného (KMnO₄). Po 15 až 20 minutách se přidá koncentrovaný 10% roztok kyseliny šťavelové do odbarvení vzorku. Při oxidaci peroxidem vodíku se rozsivkový materiál smíchá s 30 % roztokem peroxidu vodíku (H₂O₂) a ponechá se 15 minut v klidu. Okyselí se několika kapkami kyseliny chlorovodíkové (HCl) a 1% roztokem manganistanu draselného (KMnO₄). Vzorek se nahřívá k varu, přidává se roztok manganistanu draselného do odbarvení vzorku. Kyselina šťavelová se přidá pro úplné odbarvení vzorku. Takto zoxidované vzorky ve všech případech výše popsaných se promývají destilovanou vodou a uchovávají s kapkou formalinu. Je-li k dispozici zalévací médium Pleurax (Naphrax), je možné připravit si trvalý preparát. Vzorek s rozsivkami se přenese na krycí sklíčko, které se položí na vařič a ponechá se odpařit. Na podložní sklo se přenese několik kapek Pleuraxu, opatrně se na médium položí krycí s odpařeným podílem (materiálem dolů!) a ponechá se na vařiči odpařit do zhoustnutí média.

Metody preparace a čištění vzorků rozsivek, určených pro mikroskopické vyšetřování, uvádí norma ČSN EN 13 946 Jakost vod – Pokyny pro rutinní odběr a úpravu vzorků bentických rozsivek z řek. (viz Metoda 1: Horký peroxid vodíku, Metoda 2: Chladný peroxid vodíku, Metoda 3: Horký peroxid vodíku s dichromanem draselným, Metoda 4: Studená metoda čištění kyselinami s manganistanem).

 

---

	Obr. 1a: Preparace schránek rozsivek, která je nutná v případě detailnějšího taxonomického určení rozsivek (rod Nitzschia).
	Obr. 1b: Preparace schránek rozsivek, která je nutná v případě detailnějšího taxonomického určení rozsivek (rod Amphora).

 

---

Obr. 2: Penátní rozsivky, u kterých je nutná preparace z důvodu přesnějšího taxonomického určení.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III