Speciálním případem protozoálních chorob (chorob způsobovaných prvoky) jsou amébiázy, jejichž původci jsou měňavky. Tyto saprofytické a parazitické jednobuněčné organismy se mohou do pitné vody dostat různými způsoby. V pitné vodě jsou nežádoucími, pro člověka patogenními organismy, zejména druhy Entamoeba histolytica, Naegleria fowleri a Acantamoeba.

Druh Entamoeba histolytica způsobuje průjmové onemocnění amébovou dyzentérii. Vyskytuje se ve dvou formách: forma minuta tvořící cysty a forma magna (dysenterica) v akutní fázi onemocnění netvoří cysty. Cysty přežívají dlouho ve vodě. Volně žijícími měňavkami jsou rody Acanthamoeba (viz obr. 1) a Naegleria. Naegleria fowleri (viz obr. 2) se vyskytuje většinou v oteplených vodách (viz obr. 3) (25 °C – 45 °C, optimum 35 °C), při vniku nosní dutinou jako limax-amoeba do mozku vyvolávají smrtelné onemocnění člověka známé jako primární amébová meningoencephalitis (zánět mozkových blan). První zjištěná onemocnění pocházejí z Austrálie (1965), USA, Evropy, Afriky, u nás z Ústí nad Labem (1968, zemřelo 17 lidí).

Dalšími původci protozoálních chorob jsou bičíkovci druhů Giardia intestinalis a Cryptosporidium parvum. Bičíkovec Giardia (viz obr. 4) (syn. Lamblia) intestinalis byl u člověka poprvé zjištěn v roce 1859 Čechem LAMBLEM (odtud synonymum Lamblia intestinalis). Patogenní prvok způsobující průjmová onemocnění, někdy končící smrtí jedince. Klidová stádia jsou značně rezistentní, cysty Giardia intestinalis (viz obr. 5) o velikosti 8 µm až 12 µm umožňují jejich přežívání v ošetřených vodách. Šíří se fekální cestou (viz obr. 6), zdrojem nákazy jsou exkrementy zasaženého jedince. Ve vodě se prvoci nemnoží, jsou zde schopni přežívat dlouhou dobu, ke kontaminaci dochází orální cestou. Cryptosporidium parvum (viz obr. 7) je prvok způsobující u lidí s nenarušeným imunitním systémem onemocnění zažívacího traktu, trvající 1 až 2 týdny. U lidí se sníženou imunitou vyvolává i chronická onemocnění a život ohrožující infekce, které se mohou rozšířit i do jiných orgánů (plíce, žaludek, jícen). Rozmnožuje se výhradně v buňkách hostitele, mimo hostitele vytváří oocysty o velikosti v průměru 5 µm, velmi odolné vůči vnějšímu prostředí. Infekční dávka (1 až 100 oocyst) závisí na vlastnostech kryptosporidií (různé izoláty se od sebe liší a nemusí být pro člověka stejně infekční) a lidské imunitě (HIV). Vyloženě lidským typem kryptospiridie je nově popsaný druh Cryptosporidium hominis (viz obr. 8).

Jedním z nejrozšířenějších onemocnění ve světě je malárie, jejíž původcem je rod Plasmodium, patřící mezi hemosporidie a napadající červené krvinky. Člověka napadají čtyři druhy, tj. Plasmodium vivax, P. ovale, P. falciparum a P. malariae. Jeho přenašečem je komár rodu Anopheles. Rod Plasmodium způsobuje někdy těžké mozkové a střevní poškození.

 

---

Obr. 1: Stadia u měňavky Acanthamoeba (panožkové stadium a stadium cysty), histologický materiál s nálezem cyst.

 

---

Obr. 2: Stadia životního cyklu měňavky rodu Naegleria.

 

---

Obr. 3: Způsob nákazy člověka měňavkami typu Acanthamoeba (Balamuthia) a Naegleria.

 

---

Obr. 4: Trofozoid a cysta prvoka Giardia intestinalis.

 

---

Obr. 5: Oocysty prvoka Giardia intestinalis pod fluorescencí.

 

---

Obr. 6: Způsob šíření a přenosu oocyst prvoka Giardia intestinalis na člověka.

 

---

Obr. 7: Prvok Cryptosporidium parvum v histologickém materiálu (cysty přisedlé ke střevnímu epitelu) a způsob šíření.

 

---

Obr. 8: Prvok Cryptosporidium hominis, oocysty a způsob šíření.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III