V mikrobiologické praxi se pro označení mikroskopicky pozorovatelných, nebo-li
drobnohledných hub (Fungi), vžil název mikromycety. Mikromycety se ve formě spor
a trvalých buněk často vyskytují v povrchových, podpovrchových i podzemních vodách. Při úpravárenském procesu jich projde
velká část do vodovodní sítě, zde se
zachytávají na stěnách potrubí ve zkorodovaných či zdrsnělých plochách.
K inaktivaci spor dochází při koncentraci chloru 3 mg·l-1. Kolonizující
mikromycety ovlivňují chuťové i pachové vlastnosti dodávané pitné vody.
Mikromycety tvoří významnou část osídlení odpadních vod, kde jsou přítomné
v nárostech na biologických filtrech či jako součást vloček aktivovaného
kalu. Zde se spolu s bakteriemi účastní na odbourávání organických látek.
V opačném případě při přemnožení způsobují značné technologické potíže,
zarůstají potrubí (viz obr. 1) či filtrační jednotky (viz obr. 2). Pro mikroskopické pozorování a
taxonomii mikromycet je důležitá znalost některých morfologických charakteristik.
Stanovení mikromycet, jako ukazatele kvality pitné vody, není bohužel
legislativou vyžadováno. Praxí je potvrzeno negativní působení
mikromycet na senzorické vlastnosti pitné vody. V mycelárních
povlacích se rozmnožují bakterie a prvoci, a ty se pak po
odumření stávají dalším zdrojem substrátu.
Stanovení mikromycet v povrchových vodách metodou přímého výsevu.
Na dvě misky se paralelně očkuje objem 0,5 ml vzorku na povrch pevného média
(glukózo-peptonový agar s bengálskou červení). Krouživými pohyby se
naočkovaný objem vzorku rovnoměrně rozvrství či rozetře DRIGALSKIHO
tyčinkou. Kultivace probíhá po dobu 5 – 7 dnů při teplotě 20 – 25 °C
tak, že jsou misky víčkem vzhůru. Od třetího dne kultivace se misky kontrolují
(nesmí se otvírat). Počítají se kolonie vláknitých plísní (viz obr. 3). Hladké,
červené, krémové a bělavé kolonie, či lesklé a matné, se mikroskopicky prověřují (viz obr. 4), hodnotí se přítomnost a charakter spor (viz obr. 5), konidií, askospor, bazidiospor, sporangií, fialid (viz obr. 6), chlamydií a
dalších útvarů (viz obr. 7),
které mohou napovědět bližší taxonomii. Z obou prověřených misek
se zjištěný počet kolonií sečte a celkový počet kolonií se uvádí
na objem vzorku. Na přesnější identifikaci kmenů se používá metoda
přeočkování kolonií a příprava čistých kultur na SABOURAUDOVĚ agaru.
Obdobným způsobem lze provést i stanovení mikromycet metodou membránových
filtrů, za použití filtrů o velikosti pórů 0,4 – 0,7 µm a objemu 100 ml a
10 ml vzorku vody (filtruje se paralelně).
|
Obr. 1: Makroskopický pohled na kolonii mikromycet druhu Fusarium aquaeductum (na Petriho misce), která kompletně zarostla potrubí vedoucí z průmyslové linky upravující vodu.
|
|
Obr. 2: Makroskopický pohled na kolonii mikromycet druhu Fusarium aquaeductum (na Petriho misce), která kompletně prorostla pískové filtry průmyslové linky upravující vodu.
|
|
Obr. 3: Narostlé kolonie mikromycet na povrchu Sabouraudova agaru.
|
|
Obr. 4: Hyfy mikromycet rodu Fusarium obarvené laktofenolem a pozorované pod mikroskopem.
|
|
Obr. 5: Typy a charakter spor mikromycet rodu Fusarium obarvené laktofenolem a pozorované pod mikroskopem.
|
|
Obr. 6: Fialidy u mikromycet rodu Fusarium obarvené laktofenolem a pozorované pod mikroskopem.
|
|
Obr. 7: Hyfy mikromycet rodu Fusarium obarvené laktofenolem a pozorované pod mikroskopem.
|
Grafy souvislostí do úrovně:
I
II
III