keratiny {2}

keratins

skupina skleroproteinů, podílejících se na výstavbě intermediárních filament cytoskeletu epitelových tkání (zejména vlasů, chlupů, nehtů, rohů a peří). Jsou nerozpustné ve vodě a odolné vůči fysikálním i chemickým vlivům. Jsou nerozpustné v žaludeční šťávě; toho se využívá při zapouzdřování tablet, jejichž obsah se má uvolnit až ve střevě. Sekundární strukturu tzv. α-keratinů tvoří α-helix, tři tyto šroubovice se stáčejí do levotočivého trojpramenného „kabelu“; β-keratiny (např. fibroin z hedvábí) vytvářejí antiparalelní β-strukturu. Keratin je potravou specialisovaného hmyzu, jako jsou larvy kožojedů nebo housenky molů. Z řeckého keras = roh.
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf

Citujte jako:  KODÍČEK, M. keratiny. From Biochemické pojmy : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=keratiny>