fermentace ^{1}

fermentation

1. biochemie, typ anaerobního chemoorganotrofního metabolismu, kdy organismus nepřijímá z vnějšího prostředí žádné oxidační činidlo (viz organismy - rozdělení podle způsobu výživy). Nepoužívá tedy aerobní ani anaerobní respiraci a veškerý ATP získává cestou substrátové fosforylace. Fermentační typ metabolismu vykazují např. vinné kvasinky (produkce ethanolu) či bakterie mléčného kvašení (produkce kyseliny mléčné); tento typ metabolismu realizují také svalové buňky při nedostatku kyslíku nebo savčí erythrocyty;
2. mikrobiologie, proces probíhající ve fermentoru, obvykle provázený vývojem plynů (viz kvašení); též výrobní proces, při němž se žádané produkty získávají metabolickou činností mikroorganismů nebo naopak při němž mikroorganismy rozkládají nežádoucí látky (např. při čištění odpadních vod);
3. technologie potravin, úprava čaje, tabáku a některých částí dalších rostlin.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II