respirace anaerobní {2}

anaerobic respiration

typ buněčné respirace, kde konečným akceptorem elektronů (oxidačním činidlem) není molekulový kyslík, ale jiná molekula (částice), přijímaná z extracelulárního prostředí, např. dusičnanový či síranový ion nebo oxid uhličitý. S tímto typem respirace se setkáváme u nefermentujících anaerobních prokaryot; je zde vázána na cytoplasmatickou membránu.
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf
Citujte jako:  KODÍČEK, M. respirace anaerobní. From Biochemické pojmy : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=respirace_anaerobni>