Biochemický slovník

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí) 1 2 3 4 5 6 (Další)
VŠE

R

rekombinace DNA

angl. DNA recombination, buněčný proces, při němž vzniká dceřiná DNA obsahující segmenty dvou rodičovských DNA. Tento pojem se používá i pro označení procesů, při nichž je in vitro do DNA jednoho druhu vložen úsek DNA jiného druhu tak, aby tato rekombinantní DNA mohla poté být vložena do buňky téhož nebo jiného druhu. Tento postup se v genovém inženýrství využívá pro vložení určitého genu do vektoru, který se nejdříve pomocí restrikční endonukleasy otevře a pak pomocí DNA-ligasy uzavře tak, aby obsahoval nový gen (viz rekombinantní bílkoviny). Za základní studie biochemie nukleových kyselin, zvláště rekombinantní DNA, obdržel roku 1980 P. Berg Nobelovu cenu.

rekombinantní DNA

angl. recombinant DNA, uměle vytvořená DNA, která vzniká inzercí genu nebo určité části genu jednoho organismu do genomu jiného organismu.

renaturace

angl. renaturation, proces, při němž je roztok denaturovaného biopolymeru zpětně převeden do nativních podmínek (např. z vysoké teploty na teplotu pokojovou, z extrémního pH do pH neutrálního, je z něj odstraněno denaturační činidlo apod.). Přitom může biopolymer zaujmout svou nativní strukturu (vratná denaturace), mnohdy se mu však nativní strukturu nepodaří nalézt (denaturace nevratná).

renin-angiotensinový systém

též systém renin-angiotensin-aldosteron, angl. renin-angiotensin-aldosterone system (RAAS), systém zajišťující homeostázu regulací krevního tlaku, koncentrací solí a množství extracelulární tekutiny. V případě snížení krevního tlaku a/nebo koncentrace sodných iontů v krevní plasmě se začne v ledvinách uvolňovat renin (hormon s proteolytickou aktivitou), který následně z globulinu angiotensinogenu, produkovaného játry, odštěpí dekapeptid angiotensin I. Z něj angiotensin-konvertující enzym, který se nachází především ve stěně plicních cév, odštěpí dipeptid a převede ho na oktapeptid angiotensin II se silnými vasokonstrikčními účinky – vyvolává smršťování cév a zvyšuje tak krevní tlak; navíc v kůře nadledvin stimuluje produkci aldosteronu, steroidního hormonu, který v nefronech ledvin zvyšuje zpětnou resorbci sodných iontů ze vznikající moče, s čímž je vždy spojeno i zadržováním vody.

reparace DNA

též oprava DNA, angl. DNA reparation, soubor buněčných mechanismů, jimiž se mohou odstranit nežádoucí zásahy do struktury DNA. Lze tak odstranit náhodné chemické modifikace bází (např. dimery pyrimidinových bází vzniklé působením UV-záření), odstranit chybně připojené báze v průběhu replikace nebo spojit přerušené fosfodiesterové vazby v jednom nebo obou vláknech DNA (viz DNA-ligasy).

replikace DNA

angl. DNA replication, proces, při němž se v souvislosti s replikace_DNA.schema.01.jpg

dělením buňky syntetizuje další chemicky totožná molekula DNA tak, aby obě dceřiné buňky mohly dostat úplnou genetickou informaci. Proces je zahájen v iniciačním bodě přerušením nekovalentních vazeb v dvouřetězcové DNA a vytvořením replikačního očka, kdy se oba řetězce od sebe oddálí. Poté následuje syntéza krátkého úseku RNA (primeru). Vlastní syntézu vlákna DNA řídí enzym DNA-polymerasa, která katalyzuje přenos deoxyribonukleotidů z deoxyribonukleosidtrifosfátů na rostoucí řetězec; protože je zásadně důležité, aby kopie byly dokonale stejné, má DNA-polymerasa schopnost odstranit připojený nukleotid, pokud není připojen komplementárně (viz reparace DNA). Syntéza probíhá od konce 5′ ke konci 3′, proto se jeden řetězec (vedoucí řetězec) syntetizuje kontinuálně a druhý přerušovaně (zpožďující se řetězec, viz Okazakiho fragmenty). Replikace probíhá semikonzervativně; to znamená, že v nově syntetizované molekule je vždy jedno vlákno z původní (dvouřetězcové) molekuly a druhé je nově vytvořené. Za objev mechanismu biosyntézy ribonukleové a deoxyribonukleové kyseliny získali S. Ochoa a A. Kornberg roku 1959 Nobelovu cenu.

replikon

angl. replicon, jednotka ve struktuře DNA, která je tvořena iniciačním bodem a tou částí DNA, která je z tohoto místa replikována. Chromosom eukaryot obsahuje asi 1 000 replikonů.

represor

angl. repressor, v molekulové genetice bílkovina, která se váže na regulační oblast DNA, zvanou operátorová, a tím inhibuje transkripci jednoho nebo více strukturních genů (viz lac-operon).

respirace aerobní

angl. aerobic respiration, typ buněčné respirace, kde konečným akceptorem elektronů (oxidačním činidlem) je molekulový kyslík (srov. anaerobní respirace).

respirace anaerobní

angl. anaerobic respiration, typ buněčné respirace, kde v dýchacím řetězci není konečným akceptorem elektronů (oxidačním činidlem) molekulový kyslík, ale jiná molekula (částice), přijímaná z extracelulárního prostředí, např. NO₃⁻ (denitrifikační bakterie), SO₄²⁻ (desulfurikační bakterie), CO₂ (methanogenní bakterie), fumarát (Escherichia coli), ale také kovy jako Fe³⁺, Mn⁴⁺, Co³⁺ nebo U⁶⁺. Všechna tato oxidační činidla mají nižší standardní redoxní potenciál než O₂, a proto je anaerobní respirace energeticky méně výhodná než respirace aerobní. S tímto typem respirace se setkáváme u nefermentujících anaerobních prokaryot; je zde vázána na cytoplasmatickou membránu.