Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Ř

řetězec (deoxy)ribonukleotidový

angl. (deoxy)ribonucleotide chain nebo (deoxy)ribonucleotide strand, sekvence tvořená cukr-fosfátovou páteří, z níž jako postranní řetězce čnějí nukleové báze. Jednotlivé cukerné zbytky jsou spojeny fosfodiesterovými vazbami. V buňce jsou tyto řetězce syntetizovány v procesu replikace a transkripce. Na 3′-OH skupinu (deoxy)ribosy prvního (deoxy)nukleotidu se váže fosfátová skupina druhého (deoxy)nukleotidu atd. Rozlišuje se 5′-konec a 3′-konec řetězce, přičemž sekvence se udává vždy v tomto směru (od 5′-3′-konci). Reaktanty v procesech replikace i transkripce jsou (deoxy)nukleosidtrifosfáty, odstupujícím produktem je anorganický difosfát.

řetězec dýchací

angl. respiration nebo respiratory chain, systém enzymů a mobilních přenašečů atomů vodíku nebo elektronů, který v biologické membráně zajišťuje reoxidaci redukovaných kofaktorů (viz aktivní vodík). Na úkor této exergonické reakce aktivně transportuje vodíkové protony, čímž generuje proton-motivní sílu. U eukaryot je tento systém lokalizován ve vnitřní membráně mitochondrie, u prokaryotcytoplasmatické membráně. U savců je dýchací řetězec tvořen těmito enzymy:
Tyto tři kotvené komplexy (integrální membránové enzymy ze třídy translokas) zajišťují endergonický transport protonů z matrix mitochondrie přes vnitřní membránu (úhrnem přibližně 12 H+ na oxidaci jednoho NADH). Kotvený komplex II tvoří postranní vstup do dýchacího řetězce; přejímá vodíkové atomy pro redukci koenzymu Q od jiných substrátů než NADH. Konečným akceptorem elektronů u aerobních organismů je kyslík (viz aerobní respirace), u respirujících anaerobních chemoorganotrofů je to jiné oxidační činidlo přijímané z vnějšího prostředí (viz anaerobní respirace). Za objevy povahy a mechanismu působení respiračních enzymů získal O. H. Warburg roku 1931 Nobelovu cenu; stejně byl oceněn v roce 1978 P. Mitchell za příspěvek k pochopení přenosu biologické energie vypracováním chemiosmotické hypotézy.

řetězec elektron-transportní

zkr. ETC, angl. electron transport  chain nebo electron tranfer chain, systém oxidoreduktas a přenašečů vodíku nebo elektronů, který využívá energii oxidačně-redukčních reakcí na aktivní transport vodíkových protonů, čímž generuje proton-motivní sílu. Elektron-transportní řetězce se uplatňují zejména jako dýchací řetězce a při získávání ATP ve světlé fázi fotosyntézy. Někdy se do této skupiny zařazuje i složitý sytém oxidoreduktas, cytochrom P450, do něhož elektrony vnášejí redukční ekvivalenty NADH nebo NADPH a jehož funkcí je hydroxylovat různé fyziologické i nefyziologické substráty (viz xenobiochemie); tento enzymový komplex obsahuje řadu prostetických skupin (FAD nebo FMN, hem a struktury Fe-S), které si postupně předávají elektrony.

řetězec kódující

též pozitivní (+) řetězec nebo pozitivní vlákno, angl. coding strand, ten řetězec v dvojřetězcové DNA, který nese přímou informaci o struktuře určité bílkoviny; má tedy (téměř) stejnou strukturu jako mRNA vznikající transkripcí příslušného genu. Při transkripci podle něj není vytvářena mRNA (srov. templátový řetězec).

řetězec peptidový

angl. (poly)peptide chain, sekvence aminokyselinových zbytků spojených peptidovými vazbami. První aminokyselina má v bílkovině obvykle volnou primární aminoskupinu a poslední volnou karboxylovou skupinu; tyto konce označujeme jako N-konec a C-konec, přičemž aminokyselinu na N-konci považujeme za první a aminokyselinu na C-konci za poslední (n-tou). V biologicky aktivních peptidech bývá často na N-konci zbytek glutamové kyseliny, jehož primární aminoskupina je vázána na volnou karboxylovou skupinu amidovou vazbou (je to pyroglutamátový zbytek); na C-konci bývá zbytek glycinu ve formě glycinamidu. Tyto modifikace koncových skupin zabraňují exopeptidasám rychle takto modifikované peptidy odbourat – prodlužuje se tak jejich biologický poločas.


řetězec potravní

angl. food chain, pojem vyjadřující jednosměrné vztahy organismů v biosféře s ohledem na tok energie a organické hmoty. Potravní řetězce začínají vždy autotrofními (nejčastěji fototrofními) organismy a přes různé mezičlánky (býložravci, predátoři) dospějí až k saprofytům (mrchožravcům) a heterotrofním rozkladným (hnilobným) mikroorganismům.

řetězec templátový

též nekódující nebo negativní (–) řetězec, též templát, angl. template chain nebo template, polydeoxyribonukleotidové vlákno DNA, které nenese přímou informaci o struktuře určité bílkoviny; je komplementární ke kódujícímu řetězci. Při translaci  je tedy podle něj na principu komplementarity vytvářena mRNA. V jistém smyslu slouží při replikaci jako templát obě vlákna DNA (tvoří se podle nich dceřiné vlákno) a dokonce při translaci mRNA (tvoří se podle něj peptidový řetězec)

řetězec vedoucí

angl. leading strand, ten deoxyribonukleotidový řetězec, který je při replikaci DNA syntetizován ve stejném směru, jakým se pohybuje replikační vidlice. Je syntetizován kontinuálně (srov. zpožďující se řetězec).

řetězec zpožďující se

angl. legging strand, to deoxyribonukleotidové vlákno, které se při replikaci DNA syntetizuje v opačném směru, než se pohybuje replikační vidlice. Je syntetizován jako série fragmentů (viz Okazakiho fragmenty), které jsou následně, po odstranění primeru, spojeny DNA-ligasou, čímž vzniká souvislý řetězec (srov. vedoucí řetězec).