Biochemický slovník

angl. action potential, dočasná prudká změna membránového potenciálu nervové buňky (z hodnoty klidového potenciálu přibližně −60 mV na hodnotu +30 mV); změna se pohybuje podél axonu nervové buňky a je podstatou vedení nervového vzruchu. Tato změna je vyvolána změnou pasivní propustnosti cytoplasmatické membrány pro sodné a draselné ionty (viz Goldmanova rovnice).

angl. osmotic work, energie, kterou musí buňka nebo organismus vynakládat pro udržení koncentračních nerovnováh mezi jednotlivými kompartmenty a samozřejmě mezi buňkou a extracelulárním prostorem (srov. aktivní transport). Mnohé buňky (erythrocyty, nervové buňky) využívají většinu ATP získaného katabolickými procesy právě na osmotickou práci.

angl. regulatory work, energie, kterou musí organismus vynakládat na udržení své vlastní vysoké uspořádanosti, resp. nízké entropie. Typickými procesy vyžadujícími regulační práci je syntéza hormonů a dalších regulačních látek (např. druhých poslů) nebo energie vynaložená na replikaci, transkripci i translaci.

angl. primer, krátký úsek jednořetězcové DNA nebo RNA, který se na principu párování bází váže k templátovému řetězci DNA; obsahuje volnou skupinu 3′-OH, na níž může DNA-polymerasa navázat další deoxyribonukleotid a zahájit tak vlastní polymerační reakci. Při iniciaci replikace in vivo vytváří primer RNA-polymerasa (též primasa). Syntetické primery tvořené krátkou sekvencí jednořetězcové DNA se užívají při polymerasové řetězové reakci a při sekvenování DNA Sangerovou dideoxy-metodou.

angl. prions, bílkoviny vyvolávající choroby (bez účasti virů nebo bakterií). Tyto bílkoviny jsou přítomné i ve zdravé tkáni, mohou výrazným způsobem změnit konformaci (obvykle z α-helikální na β-konformaci, viz bílkoviny – strukturní motivy) a stát se iniciátorem degenerativního procesu. Jsou příčinou některých onemocnění nervové tkáně (Creuzfeldtovy–Jacobovy nemoci, nemoci šílených krav a dalších). Řada otázek spojená s jejich šířením a působením dosud není vysvětlena. Některé experimentální nálezy z posledního období naznačují, že priony se podílejí na uchovávání paměťové informace v mozku. Za objev prionů ("nového biologického principu infekce") obdržel S .B. Prusiner roku 1997 Nobelovu cenu.

angl. prostaglandins, oxidované deriváty arachidonové kyseliny (viz eikosanoidy), působící jako tkáňové hormony, a to zejména na hladké svaly, nervové buňky, cévní systém a reprodukční aparát. Jsou syntetizovány ve většině buněk. Některá běžná léčiva (acetylsalicylová kyselina, ibuprofen) působí jako inhibitory cyklooxygenasy (EC 1.14.99.1), klíčového enzymu syntézy prostaglandinů. Za objevy týkající se prostaglandinů a příbuzných biologicky aktivních látek získali roku 1982 S. K. Bergström, B. I. Samuelsson a J. R. Vane Nobelovu cenu.


                             

      

též proteosom, angl. proteasome, bílkovinný komplex v cytosolu eukaryotních buněk, který selektivně proteolyticky degraduje (EC 3.4.25.1) bílkovinné molekuly označené ubiquitinem. Při této exergonické reakci se štěpí ATP a získaná energie je využita pro rozbalení (isomeraci) štěpené bílkoviny  (EC 5.6.1.5).

též fosfoproteinfosfatasy, někdy méně přesně proteinfosfatasy, angl. phosphoprotein phosphatases, (EC 3.1.3.16), enzymy ze třídy hydrolas, které odštěpují fosfátovou skupinu z bílkovin (viz fosfatasy). Podílejí se na jednom z nejdůležitějších způsobů regulace aktivity enzymů, spočívajícím na jejich chemické modifikaci připojením (viz proteinkinasy) a odštěpením fosfátové skupiny. Za objevy týkající se fosforylace bílkovin jakožto regulačního mechanismu získali v roce 1992 E. H. Fischer a E. G. Krebs Nobelovu cenu.