Vodní a bažinné makrofyty
|
|
Aquatic and palustrine (helophytes)
macrophytes
|
V hydrobiologii se dle holandské botanické školy (DU RIETZ, a THUNMARK)
speciálně rozlišují vodní a bažinné makrofyty. Ty se dále dělí na rostliny
vodní, bažinné, vlhkomilné a rostliny stanovišť středního stupně vlhkosti.
Vodní rostliny (hydrofyty, hydatofyty, akvatické rostliny) žijí ve vodě nebo
plavou na hladině. V této skupině se rozlišuje kategorie submerzních (ponořených)
rostlin vázaných na život ve vodním sloupci a kořenících na dně (vodní mor (viz obr. 1a–b)
Elodea,
řečanka (viz obr. 2)
Najas) či se volně vznášejících ve sloupci (bublinatka (viz obr. 3a–b)
Utricularia). Dále
kategorie natantních (vzplývavých) rostlin kořenících na dně a s listy vzplývajícími
na hladině vody (leknín (viz obr. 4a–b)
Nymphaea, kotvice (viz obr. 5a–b)
Trapa, rdest (viz obr. 6a–c)
Potamogeton) a kategorie
plovoucích rostlin žijících v povrchové vrstvě vody s kořeny volně se vznášejícími
ve vodě či bez kořenů (drobnička Wolffia), dále plujícími s listy i kořeny na hladině
(okřehek (viz obr. 7a–b)
Lemna) či nad ní vyčnívající (vodní hyacint (viz obr. 8)
Eichhornia).
Bažinné rostliny (bahenní, emerzní, vynořené, pobřežní, mokřadní, helofyty)
jsou pevně zakořeněné na dně, z části rostou pod vodou, v mokré či vlhké půdě.
Příkladem vegetace je např. sítina (viz obr. 9a–b) (Juncus), ostřice (viz obr. 10a–b) (Carex), skřípinec (viz obr. 11)
(Schoenoplectus), rákos (viz obr. 12a–b) (Phragmites), orobinec (viz obr. 13a–c) (Typha) apod. Mají vysokou
schopnost přizpůsobení se měnícímu vodnímu režimu, proto se někdy označují
jako obojživelné či amfibické rostliny (rdesno Polygonum (viz obr. 14a–b)).
Vlhkomilné rostliny (hygrofyty) představují rostliny vlhkých stanovišť
přizpůsobené vlhkému klimatu. Biotopem jsou vlhké louky, rašeliniště
(šťovík Oxalis, netýkavka Impatiens, psineček Agrostis, řeřišnice Cardamine).
Rostliny stanovišť středního stupně vlhkosti jsou charakteristické
širokou plasticitou mezi hydrofyty a xerofyty, tzn. mezi rostlinami
vlhkomilnými a rostlinami suchých stanovišť. Biotopem jsou údolní nivy.
|
Obr. 1a: Vodní mor, Elodea canadensis, původně akvarijní severoamerická rostlina, která u nás zdomácněla.
|
|
Obr. 1b: Vodní mor, Elodea canadensis.
|
|
Obr. 2: Řečanka mořská, Najas marina.
|
|
Obr. 3a: Bublinatka obecná, Utricularia vulgaris.
|
|
Obr. 3b: Bublinatka obecná, Utricularia vulgaris.
|
|
Obr. 4a: Leknín bílý Nymphaea alba a stulík žlutý Nuphar lutea.
|
|
Obr. 4b: Leknín bílý, Nymphaea alba.
|
|
Obr. 5a: Kotvice vzplývavá, Trapa natans.
|
|
Obr. 5b: Kotvice vzplývavá, Trapa natans.
|
|
Obr. 6a: Rdest kadeřavý Potamogeton crispus, rdest vzplývavý Potamogeton natans.
|
|
Obr. 6b: Rdest vzplývavý, Potamogeton natans.
|
|
Obr. 6c: Rdest hřebenitý Potamogeton pectinatus.
|
|
Obr. 7a: Okřehek menší Lemna minor, okřehek trojbrázdý Lemna trisulca.
|
|
Obr. 7b: Okřehek menší Lemna minor.
|
|
Obr. 8: Vodní hyacint (tokozelka nadmutá), Eichhornia crassipes.
|
|
Obr. 9a: Sítina.
|
|
Obr. 9b: Sítina klubkatá, Juncus conglomeratus.
|
|
Obr. 10a: Ostřice.
|
|
Obr. 10b: Ostřice řízná, Carex gracilis.
|
|
Obr. 11: Skřípinec, Schoenoplectus lacustris (Scirpus lacustris).
|
|
Obr. 12a: Rákos obecný, Phragmites communis.
|
|
Obr. 12b: Rákos obecný, Phragmites communis.
|
|
Obr. 13a: Orobinec, Typha.
|
|
Obr. 13b: Orobinec úzkolistý, Typha angustifolia.
|
|
Obr. 13c: Orobinec širokolistý, Typha latifolia.
|
|
Obr. 14a: Rdesno obojživelné, Polygonum amphibium.
|
|
Obr. 14b: Rdesno obojživelné, Polygonum amphibium.
|
Grafy souvislostí do úrovně:
I
II
III