Prokaryotické organismy
|
|
Procaryotic organisms
|
Základní stavební jednotkou prokaryotických organismů (Procaryotae) je buňka,
která je specifická pro bakterie (viz obr. 1) a
specifická pro sinice – cyanobakterie (viz obr. 2).
Prokaryotické organismy mají nepravé jádro (prokaryotické, tj. nukleoid), které postrádá jadernou membránu,
jaderná hmota je tvořena dvouřetězcovou kružnicovou deoxyribonukleovou kyselinou (dále DNA) s funkcí chromozómu,
jež je volně stočená v cytoplazmě. Buněčnou stěnu prokaryot tvoří zejména peptidoglykan.
Co se týče specifikace rozmnožování, prokaryota (haploidní organismy) se rozmnožují nepohlavně,
a to většinou příčným dělením. Dělení jádra neprobíhá mitoticky, ale dochází zde k semikonzervativní replikaci DNA.
Proteosyntéza probíhá na ribozómech 70S (16S-, 23S- a 5S-rRNA). Pro prokaryotickou buňku je
dále charakteristická absence některých organel, jako jsou např. chloroplasty
(organely s fotosyntetickým barvivem × u fototrofních bakterií a cyanobakterií jsou v plazmě přítomny
thylakoidy, tj. světlosběrné membrány s fykobiliny) a mitochondrie (energetická centra buňky).
|
Obr. 1: Prokaryotická buňka typická pro bakterie.
|
|
Obr. 2: Prokaryotická buňka typická pro sinice (cyanobakterie).
|
Grafy souvislostí do úrovně:
I
II
III