Metoda, která kvantitativní výsledky poskytuje, se nazývá metoda nejvíce pravděpodobného počtu, zkr. „MPN“ (most probable number). V německy mluvících zemích se setkáme s označením „SGI“, tj. Methode des statistisch gesicherten Index).

Metoda MPN je velice pracná a proto je laboratořemi často přehlížena. Namísto ní se provádějí metody, které jsou jednodušší a rychlejší. Navíc stanovení tímto způsobem není vyžadováno žádnou normou pro mikrobiologická stanovení. Metoda MPN se doporučuje v případě zakaleného vzorku, limitované expertízy, či v případech, kdy by nebyla metodou membránové filtrace shromážděna přiměřená data. Metoda MPN používá určité množství zkumavek (založeno na předpokládané populaci bakterií ve vzorku), obsahujících specifické médium a vzorek vody. Principem metody je naočkování několika stejných objemů vzorku do zkumavek (s plynovkami) v ředicích řadách. Nejvíce pravděpodobný počet se stanovuje pouze ve zkumavkách s pozitivní reakcí (ředěním vzorků jsou poskytovány jak negativní tak i pozitivní reakce). Pro každý objem ředění se používá stejný počet zkumavek, obsahujících kultivační médium; jednotlivé série zkumavek jsou ředěny v poměru 1:10. Počet stupňů ředění se volí tak, aby výsledky 3 stupňů zředění mohly být použity pro výpočet MPN (v Tabulce A (viz obr. 1) jsou uvedena pouze 3 ředění, v případě potřeby jiných ředění je nutno hodnotu MPN přepočítat; např. při úvaze ředění 1 ml, 0,1 ml, 0,01 ml se uvedená hodnota MPN násobí 10×).

Pro každý stupeň ředění se volí minimálně 3 zkumavky (pokud je potřeba obdržet přesnější výsledky, lze použít 5 zkumavek v jedné sérii). Po inkubaci je v každé zkumavce vyšetřen růst všech organismů, v každém stupni ředění se vyhodnocují zkumavky s pozitivní reakcí. Vyberou se vždy takové 3 po sobě jdoucí koncentrace vzorku, u kterých bylo zaznamenáno několik pozitivních i negativních výsledků, přičemž se vybere ta nejnižší koncentrace, u které se projevila ještě pozitivní reakce spolu se dvěma předcházejícími stupni ředění. Počet zkumavek zachycujících růst odpovídá statistickému vyhodnocení výtěžku nejvíce pravděpodobného počtu organismů ve vzorku.

Tabulka B (viz obr. 2) zobrazuje MPN index pro test s 15 zkumavkami, tři ředící série po 5 zkumavkách. Ředicí řada 1:1 pro 5 zkumavek, 1:10 pro 5 zkumavek a 1:100 pro 5 zkumavek, se používá pro zjištění populací v intervalu od 2 do 1 600 organismů. Obdobná 15 zkumavková metoda může být použita i v případě očekávaného počtu organismů více než 1 600, ve které se používá série více ředěných vzorků. (Např. 1:100, 1:1 000, 1:10 000 ředicí řada použitá pro zjištění populací v předpokládaných počtech 200 až 160 000 ve 100 ml vzorku.) Tato řada slouží pro zpřesnění výsledků obdržených na základě 3 zkumavkové metody, viz tabulka A (viz obr. 1).

 

---

Obr. 1: Tabulka pro výpočet MPN indexu pro sadu 3 zkumavek v jedné sérii testované koncentrace (ředění), uvedena jsou pouze 3 ředění, v případě potřeby jiných ředění je nutno hodnotu MPN přepočítat.

 

---

Obr. 2: Tabulka pro výpočet MPN indexu pro sadu 5 zkumavek v jedné sérii testované koncentrace (ředění), uvedena jsou pouze 3 ředění, v případě potřeby jiných ředění je nutno hodnotu MPN přepočítat.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III