Některé typy odpadních vod po absolvování mechanického (viz mechanické čištění odpadních vod) a biologického stupně čištění (viz biologické čištění odpadních vod), obsahují zbytky nutrientů, které zatěžují recipient (viz obr. 1a–c) přísunem živin s následným negativním jevem, tzv. eutrofizací. Dusík se vyskytuje ve formě dusičnanů a amoniaku, fosfor ve formě ortofosfátů. Přísunem těchto prvků do nádrže se začíná pomnožovat fytoplankton tvořící maxima biomasy, a ta je rozkládána na úkor poklesu koncentrace kyslíku ve vodě. Z uvedených důvodů po biologickém stupni čištění odpadních vod následuje chemické čištění, při kterém se tyto sloučeniny eliminují. Dusík (anorganický) lze eliminovat procesem denitrifikace a převést ho na molekulární dusík unikající do atmosféry. Fosfor se odstraňuje aplikací solí, např. chloridu železitého, síranu železitého, síranu hlinitého či hydroxidu vápenatého s účinností 90 % navázání ortofosfátu. Jednoduché odbourání živin je založeno na aplikaci porostů vyšší makrovegetace, např. mokřadní rostliny skřípinec Schoenoplectus lacustris či splývavého druhu tokozelky Eichhornia. Vhodným způsobem je využití kultury zelených řas rodů Chlorella, Scenedesmus.

 

---

	Obr. 1a: Odtok z čistírny odpadních vod.
	Obr. 1b: Odtok z čistírny odpadních vod.
	Obr. 1c: Odtok z čistírny odpadních vod.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III