Kvasinky rodu Candida (viz obr. 1) jsou anaskogenní, protože nevytvářejí vřecka s askosporami, ale tvoří tzv. blastospory, tvořící se na vláknech pseudomycelia jako pučící buňky. Rozměry buněk jsou 2,0 – 3,0 µm × 3,0 – 4,0 µm. Většina zástupců z této skupiny je fakultativně patogenní pro člověka, jako tzv. kandidózy, projevující se chorobami sliznic, dýchacího, zažívacího a urogenitálního systému, kožními onemocněními pozorovanými na nehtech či v meziprstních prostorách. U jedinců se sníženou imunitou mohou napadnout i důležitější orgán, u jedinců postižených AIDS či cukrovkou se vyskytují jako sekundární onemocnění. Jejich sledování je doporučeno ve vodách z koupališť a bazénů, protože tam mohou být kvasinky rodu Candida nejčastěji zdrojem infekčních onemocnění. Pokud jsou kvasinky rodu Candida nalezeny v bazénových vodách, pak indikují hrubé hygienické závady, jelikož mají vysokou rezistenci vůči chlóru a dalším dezinfekčním prostředkům. Často jsou nalézány nejen ve vodách, ale i na vodou smáčených plochách, např. roštech, kobercích a podlahách, kde jsou ve styku s kůží osob navštěvujících koupaliště, bazény či sauny.

Stanovení kvasinek je založeno na metodě membránových filtrů kultivovaných na VITÉZOVĚ agaru či glukózovém agaru dle SABOURAUDA. Prvně zmíněná metoda je zastaralá, ale jednoduchá a metoda zmíněná jako druhá je preferována mykologickými pracovišti.

Stanovení kvasinek rodu Candida metodou membránových filtrů na glukózovém agaru dle SABOURAUDA.

Objem 100 ml vzorku se přefiltruje přes membránový filtr s průměrem pórů 0,3 – 0,7 µm (alternativou je 2 × přefiltrování 50 ml vzorku paralelně a výsledky pak jednoduše sečíst, tím se zamezí i přerůstání mikroorganismů na filtru.) Je-li předpoklad hustější populace kvasinek, filtruje se paralelně 10 ml vzorku. Poté se filtr přenese na glukózový agar dle SABOURAUDA a kultivuje se po dobu 5 – 7 dní (doporučením je provést kontrolu misek již po 3 dnech) při teplotě 22 – 25 °C, balením misek do plastových obalů se zabrání jejich vysychání. Počítají se vypouklé či polokulovitě vyklenuté kolonie, lesklé i matné, porcelánově bílé, nažloutlé či krémově zbarvené. Každou kolonii je nutné podrobit mikroskopickému vyšetření. Mikroskopické vyšetření se může provést pomocí přípravy fixovaného preparátu obarveného LÖFFLEROVOU modří (působení 2 minuty) či pomocí nativního preparátu s laktofenolem (přikryté krycím sklíčkem). Kvasinky jsou oválné či vejčitě kulovité, které mohou být jednotlivé jako pučící buňky či jako pseudomycelium s blastosporami. Pozitivní mikroskopický nález lze potvrdit paralelně kvasnou zkouškou s maltózou, sacharózou a glukózou za použití fermentačních zkumavek s plynovkami a tekutého kultivačního média pro fermentaci cukrů, ke kterému je přidáno vždy po 1 % z uvedených cukrů. Kultivace zkumavek probíhá po dobu 48 hod ± 2 hod při teplotě 37 °C ± 0,5 °C. Pozitivním nálezem je tvorba kyseliny, tj. barevná změna barvy indikátoru a tvorba plynu. Výsledek se udává jako počet kolonií, které byly potvrzené mikroskopicky a kvasnou zkouškou, na zpracovaný objem vzorku vody.

Výsledky testu jsou spíše presumptivní, jelikož mikroskopické vyhodnocení a konfirmační test, založený pouze na fermentaci tří cukrů, je dosti nespolehlivý.

 

---

Obr. 1: Kvasinky rodu Candida.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III